Jak správně zavařovat?

Sezónní ovoce a zelenina se konečně hlásí ke slovu. Během léta si můžeme opět vychutnat čerstvě nasbíraná rajčata, papriky, cukety, maliny či třešně přímo ze zahrady. Pokud nestíháte vše konzumovat čerstvé, je ideálním řešením právě zavařování. V našem článku se dozvíte nejen jaké ovoce a zelenina jsou pro zavařování vhodné, ale také jak zavařovat v troubě, mikrovlnce nebo dnes již tak populárním zavařovacím hrnci.

O čem se dočtete:

• Co je zavařování
• Komu vděčíme za znalosti o zavařování
• Způsoby zavařování
• Co všechno se dá zavařovat

Nakupovat zeleninu v zimě je jako za trest – není totiž tak chutná a ceny často míří až do astronomických výšin. Věděli jste však, že zdravou pochoutku si můžete na chladné dny připravit už v létě? Díky zavařování navíc zachováte v úrodě dostatek potřebných živin a vitamínů. S našimi tipy na zavařování si zase můžete být jisti, že nic nezkazíte.

Co je to zavařování?

Zavařování je skvělý a praktický způsob dlouhodobého uchování čerstvých potravin. Je to domácí způsob „konzervování“, ovšem podle vašich chutí a preferencí. Je ideální zejména pro ty, kteří pěstují vlastní zeleninu a ovoce, ale přebytek úrody nedokážou spotřebovat.

Zavařování je procesem, který spočívá v uzavření a následném zahřátí potravin při teplotě 80–100 °C. Díky takto vysoké teplotě dochází k ničení toxinů a bakterií a zbavování potravin kyslíku. Vzniklá vzduchotěsnost v zavařovacích sklenicích navíc brání pronikání mikroorganismů do lahve. Díky sterilizaci se tak potraviny nekazí. Výsledkem je několikaměsíční – dokonce až několikaletá – trvanlivost zavařovaných potravin, a to v závislosti na tom, co právě zavařujete. Věděli jste, že zavařovat nemusíte jen ovoce a zeleninu, ale klidně to jde i s masem a hotovými jídly?

Komu vděčíme za znalosti o zavařování?

Historie zavařování sahá až do starověku. Již ve starověkém Egyptě a Číně používali tehdejší obyvatelé různé metody pro konzervování potravin, jako například sušení, solení a uzení. V 18. století se ve Francii začalo experimentovat s tepelnou sterilizací potravin v hermeticky uzavřených nádobách. Tuto metodu zdokonalil Nicolas Appert a položil tak základy moderního zavařování.

V 19. století se zavařování rozšířilo do celé Evropy a stalo se populární metodou konzervování potravin v domácnostech. S rozvojem průmyslu se objevily i nové technologie a produkty, které proces zavařování usnadnily a zefektivnily. Dnes je tento způsob uchovávání potravin stále mimořádně oblíbený – jeho popularita dokonce pořád roste, a to i díky rostoucímu zájmu o zdravé stravování a udržitelnost.

Způsoby zavařování

Co domácnost, to zaručeně nejlepší způsob zavařování. Nebuďte proto překvapeni, pokud vaši známí zavařují jinak než vy – pravděpodobně to všichni děláte správně. Známe totiž až 5 různých způsobů zavařování. Postupně si je představíme a povíme si o jejich výhodách i možných rizicích.

Zavařování v troubě

Zavařování v troubě je skvělý způsob, jak konzervovat ovoce a zeleninu bez nutnosti použití velkého hrnce s vodou. Šetří čas, energii a v konečném důsledku i peníze, jelikož nemusíte investovat do zavařovacího kuchyňského nádobí. Postup je přitom mimořádně jednoduchý.

1. Předehřejte troubu. Teplota by se měla pohybovat v rozmezí od 200 do 220 °C.
2. Připravte si zavařovací sklenice. Naplňte je a pořádně uzavřete víčka. Dbejte na to, aby byl mezi sklenicemi na plechu alespoň 1 cm volného prostoru. Sklenice by se neměly navzájem dotýkat.
3. Na dno hlubokého plechu nalijte teplou vodu, sahat by měla do výšky 1,5 až 3,5 cm. Proto je dobré zavařovat vždy v hlubším plechu s dostatkem vody.
4. Opatrně vložte plech s naplněnými sklenicemi do spodní části trouby.
5. Můžete začít sterilizovat. Menší sklenice nechte v troubě 5 až 8 minut, větší 10 až 15 minut. Myslete však na to, že tento údaj je orientační – doba sterilizace totiž závisí i na tvrdosti plodů. Čím jsou tvrdší, tím déle je třeba je sterilizovat.
6. Po dokončení sterilizace opatrně vyjměte plech z trouby a nechte sklenice vychladnout.

Zavařování v mikrovlnce

Zní to neuvěřitelně, ale mikrovlnka vám skutečně neposlouží jen k ohřátí obědu v práci. Klidně v ní můžete i zavařovat! A není to vůbec náročné. Zavařovací sklenice stačí naplnit a uzavřít víčkem. Aby se správně „zatáhlo“, je dobré mezi tekutinou a víčkem nechat přibližně 2 centimetry prostor. Sklenice následně stačí vložit do mikrovlnky a čekat. Abyste předešli znečištění, pod láhve umístěte talíř či misku, do které bude případný nadbytek tekutiny odtékat. Doba zavařování závisí na tvrdosti plodů a množství sklenic v mikrovlnce. Připravili jsme pro vás přehlednou tabulku.

Výkon 700 W – 6 až 7 minut
Výkon 750 W – 5,5 minuty
Výkon 800 W – 5 minut
Výkon 850 W – 4,5 až 5 minut
Výkon 900 W – 4 až 4,5 minuty

U moderních trub už často bývá program pro zavařování standardní součástí programové nabídky.

Zavařování v myčce nádobí

Zavařování v myčce nádobí se může zdát jako netradiční a neobvyklý způsob konzervování potravin, ale překvapivě jde o efektivní a pohodlnou metodu. Postup zavařování v myčce nádobí je poměrně jednoduchý:

1. Sklenice na zavařování tradičně naplňte. Mezi tekutinou a víčkem nechte volný prostor cca 2 centimetry.
2. Umístěte sklenice do myčky, a to tak, aby se navzájem nedotýkaly a nestály těsně vedle sebe. Dbejte na to, aby byly sklenice stabilně umístěny a během mycího cyklu se nepřevrhly. Uložené musí být vzpřímeně víčky směrem nahoru.
3. Nastavte myčku nádobí na program s teplotou mezi 70 a 80 °C. Vyhněte se programům s vysokou teplotou a silným proudem vody, abyste předešli prasknutí sklenic.
4. Spusťte mycí cyklus bez mycího prostředku. Během mytí se sklenice sterilizují horkou vodou a párou, čímž se zničí bakterie a plísně.
5. Po skončení mycího cyklu opatrně vyjměte sklenice z myčky a nechte je vychladnout při pokojové teplotě. Ideální je převrátit je víčky dolů na utěrku.

Zavařování v klasickém hrnci

Snad nejoblíbenější způsob zavařování ve většině domácností, jelikož vám k němu postačí jeden větší hrnec – zavařovat totiž můžete na plynovém sporáku i indukční desce. Naplněné a uzavřené sklenice uspořádejte do hrnce. Abyste zabránili jejich kontaktu, oddělte je kuchyňskou utěrkou. Dobrou volbou je i každou sklenici samostatně zabalit do novinového papíru. Do hrnce nalijte teplou vodu tak, aby dosahovala do třetiny výšky sklenic. Zahřívejte při teplotě 80 až 90 °C po dobu 20 až 30 minut. Čím větší sklenice sterilizujete, tím více času budou vyžadovat.

Po zahřátí opatrně vyjměte sklenice z hrnce a položte je na teplou podložku, aby nedošlo k jejich popraskání. Použijte například předehřátou utěrku.

Mezi nejčastější chyby při zavařování patří: špatně umyté sklenice, použití poškozených víček, přeplnění sklenic, špatná doba sterilizace a následné nevhodné skladování.

Zavařování v zavařovacím hrnci

Chystáte se na zavařování rajčat či jiných plodů vašeho zahrádkářského snažení? Pořídit si můžete také speciální zavařovací hrnec. Jedná se o moderní elektrické zařízení, které vykoná většinu práce za vás. Podobně jako při zavařování v klasickém hrnci, ani tentokrát se nevyhnete naskládání zavařovacích sklenic na dno hrnce a přilití vody. Tady však váš úkol končí. Takový hrnec totiž disponuje termostatem a automatickou regulací teploty. Praktický je také časovač se zvukovou signalizací, který vám dá najevo, kdy sklenice vyjmout. Postačí vám tedy elektrický proud a zavařování půjde samo.

Velkou výhodou zavařovacích hrnců je jejich objem. Standardně se prodávají zavařovací hrnce o objemu 27 litrů, v nabídce však můžete nalézt i velké hrnce o objemu 45 litrů.

Co všechno se dá zavařovat?

Teď už znáte všechny způsoby zavařování a můžete si vybrat ten, který vám nejvíc vyhovuje. Co všechno se ale dá během sezóny zavařit? Pojďme se na to podívat.

Ovoce

U ovoce máte opravdu nepřeberné množství možností, protože ze zahrádky lze použít snad úplně všechno. Vytvořit můžete kompoty, marmelády, džemy, povidla, pyré i sirupy.

Mezi nejoblíbenější ovoce pro zavařování patří:

• jahody
• hrušky a jablka
• meruňky
• broskve
• švestky
• třešně a višně
• rybíz, angrešt, maliny a borůvky

Vedle ovoce a zeleniny je oblíbené také zavařování hub ve sladkokyselém nálevu. Nic neobvyklého není ani zavařování masa, luštěnin či polévek.

Zelenina

Během léta sklízíme také spoustu zeleniny. Vedle klasických nakládaných okurek si můžete připravit i různé čalamády, zeleninové směsi na topinky, lečo, čatní nebo kečup.

Ze zeleniny se nejčastěji zavařují:

• okurky
• papriky
• rajčata
• červená řepa
• zelí
• cuketa
• dýně

***

Vytěžte z vaší úrody maximum. Prohlédněte si naši nabídku zavařovacích hrnců a vyberte si také svého pomocníka.

FAQ – na co se ptáte nejčastěji?

Související články:

• Jak zavařovat okurky?
• Jak zpracovat cuketu? Tipy na (ne)tradiční recepty
• Jak vybrat tlakový hrnec?
• Jak uvařit rýži v rýžovaru?
• Jak vařit jídlo v mikrovlnce?