Jak vybrat počítačový zdroj?

Počítačový zdroj se stará o napájení počítače a zároveň tvoří první a nejdůležitější linii ochrany. Chrání totiž před řadou nebezpečných situací souvisejících s napájením. Kvalitní zdroj dokáže ochránit nejen váš počítač, ale v extrémních případech i další majetek. Jestli tedy existuje komponent, na kterém by se v počítači rozhodně nemělo šetřit, je to právě zdroj.

O čem se dočtete:

• Základní funkce
• Výkon
• Certifikace
• Standardy
• Konektory
• Modularita
• Chlazení a hlučnost
• Kvalita a spolehlivost
• Ceny počítačových zdrojů

Základní funkce počítačového zdroje

Primární funkce počítačové zdroje (PSU) je jednoduchá – převést střídavý proud (AC) ve vaší zásuvce na stejnosměrný proud (DC) a napájet zbytek systému. Standardně zdroj provádí transformaci napětí 230 V AC na 12 V, 5 V a 3,3V DC, kdy každá úroveň napětí napájí jiné komponenty v PC. Úroveň 12 V slouží k napájení nejvýkonnějších komponent jako procesory a grafické karty, 5 V a 3,3 V je určeno pro méně náročná zařízení jako například USB, harddisky atd.

Druhou funkcí PSU je ochrana proti nežádoucím účinkům elektřiny, nejčastěji přepětí ale i zkratu či podpětí.

Hlavní parametry počítačových zdrojů jsou následující:

• Výkon udávaný ve wattech (W).
• Certifikace, která značí, jaká je jejich efektivita a elektrická ztráta.
• Formát, který označuje jejich standard, a hlavně fyzickou velikost.
• Modularita, tedy jestli je jejich kabeláž pevně připevněna či je odnímatelná.

Počítačové zdroje dále obsahují různé funkce jako Zero RPM mód, rozšířené možnosti elektrické ochrany či třeba RGB. Jejich použití úzce souvisí cenou. 

Výkon počítačového zdroje

Výkon počítačového zdroje je jeho nejdůležitějším parametrem. Výběr PSU přizpůsobujeme tomu, jaká je celková spotřeba počítače při plné zátěži.

Kancelářské a běžné domácí PC

U kancelářských a běžných domácích počítačů sloužících k prohlížení webu, nepředpokládáme přítomnost dedikované grafické karty, která má na spotřebu podstatný vliv. Taktéž předpokládáme, že tyto PC nemají příliš výkonné procesory s vysokou spotřebou. Budou nám tak bohatě stačit nejslabší zdroje s výkonem zhruba od 350-400 W.

Herní PC a pracovní stanice

U herních počítačů a pracovních stanic už většinou předpokládáme přítomnost dedikovaných grafických karet a výkonnějších procesorů. Výkonnostní úrovně zdrojů tedy přiřadíme k jednotlivým třídám procesorů a grafických karet. Na tyto třídy jsme se podívali v přechozích článcích o procesorech a grafických kartách.

• Vstupní herní třída – do 500 W – Kombinace grafických karet jako RTX 3050 či RX 7500 s procesory Intel i3 či staršími AMD Ryzen 5.
• Základní herní třída – okolo 550 W – Kombinace grafických karet RTX 5060 či RX 9060 XT s procesory Intel i5 či AMD Ryzen 5.
• Střední herní třída – 600-750 W – Kombinace grafických karet RTX 5070 či RX 9070 s procesory Intel i5 či AMD Ryzen 5.
• Vyšší herní třída – 800-900 W – Kombinace grafických karet RTX 5080 s procesory Intel i7 a AMD Ryzen 7 s technologií X3D
• Nejvyšší herní třída – 1000+ W – Grafické karty RTX 5090 s procesory Intel i7/i9 a AMD Ryzen 7/9 s technologií X3D

Zde se jedná však pouze o orientační hodnoty. Lze provést i jednoduchý výpočet podle následujících pravidel:

• Spotřeba procesorů se pohybuje zhruba od 65 W u nejnižší třídy až do 250 W u těch nejvýkonnějších.
• U dedikovaných grafických karet je spotřeba okolo 150 W u základních herních modelů až do téměř 600 W u nejvýkonnějších modelů.

Sečtěte tedy spotřebu obou těchto komponent a následně přidejte dalších cca 30 %, pak zaokrouhlete na nejbližší stovky.

Jako modelový příklad vezmeme procesor Intel Core i5 14600KF, jehož udávána spotřeba je 181 W a grafickou kartu NVIDIA RTX 5070 se spotřebou 250 W. Po sečtení nám vyjde hodnota 431 W. Po přidání 30 % vyjde hodnota 560 W a tu zaokrouhlíme na 600 W. Samotná NVIDIA udává pro jistotu doporučený výkon 650 W.

Pokud má váš počítač papírovou spotřebu 560 W neznamená to, že ji bude mít neustále. Tato spotřeba je udávaná při maximálním zatížení komponent, tzn. pokud na PC hrajete či používáte náročné aplikace (a ani v těchto případech to nutně neznamená, že jsou všechny komponenty rovnoměrně zatíženy na 100 %). Například běžný stolní počítač může při minimálním zatížení mít spotřebu od 50-100 W a při úkonech jako sledování videí či práci ve Wordu může zatížení překročit jen něco málo přes 100 W. Velmi tedy záleží na okolnostech a fakt, že pořídíte nejvýkonnější herní komponenty neznamená, že při nenáročných úkonech budete mít vyšší spotřebu, než má počítač stavěný pro kancelářskou práci.

Je dobré pamatovat ještě na jednu věc. Počítačové zdroje jsou jedním z nejspolehlivějších komponentů v počítači a často slouží dlouhá léta. Pokud upgradujete počítač, může se stát, že vyměníte ostatní komponenty a jako jediný původní vám zůstane zdroj. Pokud tedy plánujte upgradovat PC, je dobré hned ze začátku investovat více peněz do kvalitního a klidně i výkonnějšího zdroje, než aktuálně potřebujete.

Kvalitnější počítačové zdroje také mají spousty dalších výhod oproti levnějším modelům a na ty nejdůležitější se podíváme v následujících kapitolách.

Certifikace

Jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvality zdroje je jejich certifikace energetické účinnosti, tedy jaká je jich efektivita při transformaci ze střídavého proudu na stejnosměrný a jaké jsou tepelné ztráty.

Zdaleka nejrozšířenější certifikační autoritou počítačových zdrojů je sdružení 80 Plus. To uděluje hodnocení na základě několika stupňů efektivity zdroje v závislosti na zatížení zdroje. Každý zdroj, který úspěšně projde certifikací je následně označenou známkou 80 PLUS a úrovní, které dosáhl. Certifikované úrovně jsou následující:

Zatížení zdroje		10 %	20 %	50 %	100 %
Úroveň	Známka
80 PLUS			82 %	85%	82 %
80 PLUS Bronze			85 %	88 %	85 %
80 PLUS Silver			87 %	90 %	87 %
80 PLUS Gold			90 %	92 %	89 %
80 PLUS Platinum			92 %	94 %	90 %
80 PLUS Titanium		90 %	94 %	96 %	94 %

Příklad: Pokud chce zdroj dosáhnout na certifikaci 80 PLUS Gold, musí při 20% zatížení dosáhnout efektivity 90 %, tepelné ztráty tedy mohou dosáhnout maximálně 10 %. Při 50% zatížení pak musí dosáhnout efektivity 92 %, tepelné ztráty mohou tedy dosáhnout pouze 8 %.

Pro většinu úrovní je nejnižší zatížení zdroje 20 %. Jelikož však počítačové zdroje mohou být zvláště u velmi nízkého napětí neefektivní, tak nejvyšší úroveň certifikace Titanium ještě vyžaduje testování při 10% zatížení.

Testování zdroje, který prošel certifikací 80 PLUS Platinum. Na grafu lze taktéž vidět, že počítačové zdroje jsou při velmi nízkém zatížení velmi neefektivní.

V roce 2025 pak ještě byla představena úroveň 80 PLUS Ruby, která je vyšší než Titanium. Zatím se však pouze uplatňuje u zdrojů pro serverové použití.

Standardy počítačových zdrojů

Počítačové zdroje najdeme v několika formátech, tím zdaleka nejrozšířenějším je ATX. Specifikace ATX můžete znát již z našeho předchozího článku o základních deskách, jedná se však o specifikaci zabývající se i zdroji. První historická specifikace ATX 1.x se již nepoužívá, aktuálně jsou nejrozšířenější verze 2.x a 3.x. Z pohledu fyzické velikosti je standard ATX zdrojů 150 mm x 86 mm x 140 mm (šířka x výška x hloubka), s tím, že se hloubka může lišit kvůli zahrnutí některých funkcí (například modulární kabely či větší ventilátory).

Příklad standardního ATX zdroje od výrobce Seasonic

Verze ATX standardu jsou následující:

• ATX 2.x – původní verze 2.0 byla představena v roce 2003 a následující 2 dekády zajišťovala dříve nebývalou kompatibilitu mezi komponenty. Během let byla představena řada revizí, tou poslední byla verze 2.53 z roku 2021.
• ATX 3.0 – představen v roce 2022 jako odpověď na neustále zvyšující se požadavky na napájení grafických karet. Hlavním bodem jsou především přísnější požadavky na napájení GPU, lepší ochrana proti prudkým navýšením odběru ze strany GPU a další...
• Novinkou je také představení specifikace nového 16pinového konektoru 12VHPWR, určeného právě k napájení grafických karet. Tento konektor však není povinnou výbavou, nenaleznete jej tedy na každém ATX 3.0 zdroji.
• ATX 3.1 – jelikož konektor 12VHPWR nebyl zcela spolehlivý, přišla novější specifikace s konektorem 12V-2x6. Jedná se však jen o drobné rozdíly a starší kabely 12VHWR jsou kompatibilní s novějším standardem. Ani u této verze však nemusí PSU tento konektor obsahovat.

Další zdroje odvozené od ATX

Samostatnou kategorií jsou pak zdroje odvozené od ATX. Jejich hlavní rozdíl oproti standardním ATX zdrojům jsou fyzické rozměry. Snaží se však povětšinou zachovat elektrickou kompatibilitu a s tím i konektory.

Kompaktnější SFX počítačový zdroj

• SFX – nejrozšířenější alternativou ATX zdrojů jsou SFX zdroje. Mají téměř stejné specifikace jako ATX po elektrické stránce, jsou však menší. Jejich velikost je standardně 125 mm x 63,5mm x 100 mm (šířka x výška x hloubka), jsou tedy ideální pro kompaktnější počítače. Jedná se o nejrozšířenější alternativu ke klasickým ATX zdrojům.
• TFX – kompaktní zdroj, podobně jako SFX má stejné elektrické vlastnosti jako ATX ale rozdílné rozměry – 85 mm x 64 mm x 175 mm (šířka x výška x hloubka). Objevují se jen vzácně.
• ATX12VO – Objevují se však i nové standardy jako například 12VO, kdy se upouští od úrovní 5 V a 3,3 V a zanechává se pouze 12 V. Všechna zařízení, které pak vyžadují jinou úroveň, ji pak dostávají skrz základní desku, kde dochází k transformaci z 12 V na nižší napětí. Tyto zdroje jsou úspornější a efektivnější, vyžadují však speciální základní desky, které se s tímto standardem dokáží vypořádat. Toto řešení je tedy dražší a zatím se příliš neuchytilo. Povětšinou je lze najít pouze u předem sestavených PC od OEM výrobců (například DELL). Pokud tedy máte doma novější sestavu od některého z OEM výrobců, zkontrolujte si, jestli tento standard náhodou právě váš počítač nevyužívá. Může to totiž značně zkomplikovat případný budoucí upgrade.

Konektory

Konektory byly v článku již několikrát zmíněny, je tedy nejvyšší část se na ně podívat. Zmíněná standardizace ATX měla velký vliv na to, že v posledních dvou dekádách na straně konektorů nedocházelo k velkým změnám. Největší změnou byl právě příchod nových 16pinových konektorů pro grafické karty u standardu ATX3.0.

24pin ATX napájecí konektor

24pin napájecí konektor

Největší ze všech konektorů. Jedná se o velký konektor s 24piny, který se zapojuje do základní desky. Jedná se o primární napájení systémů. U PSU jej naleznete 1x.

4/8pin CPU konektor

Napájecí konektor pro CPU ve formátu 8pin

Tento konektor se stará o přímé napájení procesoru. Konektor má standardně 8 pinů a je v půlce rozdělený na 4+4piny, existuje i ve variantě pouze 4 pinů. Jelikož může vypadat stejně jako 8pin PCI-e konektor, je důležité si dávat pozor, ať je nezaměníte. U slabších PSU najdete konektor 1x, u PSU vyšších tříd i vícekrát

8pin/6+2pin PCI-e

PCI-e 6+2pin konektor

Standardní konektor na napájení PCI-e zařízení, nejvíce však grafických karet. Objevuje se ve verzích se 6piny, 8piny či 6+2piny, kde 2 piny jsou zvlášť. Jeden konektor zvládne dodat až 150 W. Pokud má tedy grafická karta větší výkon, musí se napájet z více konektorů naráz. U nejlevnější zdrojů najdeme tento konektor 1x, u většiny zdrojů střední třídy však průměrně 3-4x. Nejvýkonnější zdroje jich mohou mít i víc.

16pin 12VHPWR a 12V-2x6

Nový standard pro napájení grafických karet, často označován taktéž jako 16pin PCI-e. Dokáže dodat až 600 W. Jak již bylo zmíněno, není povinnou výbavou a často se na levnějších zdrojích vůbec nenachází, u PSU střední třídy jej většinou najdete 1x, u dražších PSU výjimečně i vícekrát.

Redukce z 2x 8pin PCI-e na 16pin 12VHPWR

Napájení tímto konektorem zatím využívají pouze grafické karty NVIDIA. Pokud vaše grafická karta využívá 16pin, ale váš zdroj jím nedisponuje, lze použít redukci, která převádí požadovaný počet 8pin PCI-e konektorů na 16pin.

SATA Konektor

Napájecí konektor SATA

Napájecí konektor sloužící především k napájení SATA zařízení jako harddisků, SSD v SATA formátu, ale i jiných zařízení jako rozbočovačů ventilátorů. Standardně se u většiny zdrojů nachází 2 konektory.

MOLEX

Konektor MOLEX

Dříve se používal hlavně k napájení optických mechanik či starších harddisků, dnes se téměř nepoužívá. U většiny zdrojů ještě jeden nebo dva konektory lze nalézt, někdy se však vynechává úplně.

Modularita

Zdaleka ne každý potřebuje všechny konektory, které počítačové zdroje nabízí. V dnešní době již málokdo najde uplatnění pro MOLEX konektor a využití SATA konektorů taktéž klesá. Přišlo se tedy s řešením v podobě modulárních zdrojů, které umožňují přizpůsobit si je k našim potřebám. V dnešní době tedy rozdělujeme zdroje do 3 kategorií:

• Nemodulární – všechny konektory jsou pevně připojeny ke zdroji a nelze jej nijak odpojit
• Plně modulární – všechny konektory lze odpojit
• Semi-modulární či částečně modulární – základní konektory 24pin, CPU 8pin a několik 8pin PCI-e konektorů jsou pevně připojeny, další konektory jako více 8pin PCI-e konektorů, SATA či MOLEX lze dodatečně připojit (tento typ je relativně vzácný a mnohem častější jsou plně modulární PSU).

Nemodulární, semi-modulární a plně modulární zdroje vedle sebe

Největší výhodou semi-modulárních a modulárních PSU je to, že můžete připojit jen konektory, které opravdu budete používat a zbytek můžete nechat v krabici. Ve vaší počítačové skříni pak nebudou zbytečně zavazet. Další výhodou je to, že pokud dojde k poškození kabelu, lze jej snadno vyměnit. Kabely se často mění i z estetických důvodů. Standardně je většina kabelů černá ale nabízejí se i různé barevné varianty, které dodávají počítačům osobitost. Nevýhodou, že je tento typ zdrojů dražší.

Ke konektorům je tu pak ještě jeden bod – ať již konektory zapojujete do zdroje nebo do jiného komponentu, vždy se ujistěte, že jsou připojeny správně a jsou dobře upevněny. Špatně zapojený konektor může způsobit zkrat, poškození či dokonce požár!

Chlazení a hlučnost

Jedním z dalších ukazatelů kvality zdroje je schopnost chlazení a hlučnost. I když jsou počítačové zdroje relativně efektivní při transformaci střídavého napětí na stejnosměrné, stále dochází uvnitř zdroje ke generování tepla. Zdroje je tedy potřeba chladit a u ATX zdrojů se o to většinou starají 120mm nebo 140mm ventilátory.

Menší SFX zdroje používají menší ventilátory. Fyzika je však neúprosná, a i tyto ventilátory musí umět dostatečně chladit zdroj, menší ventilátory jsou však méně účinné a SFX zdroje jsou tak často hlučnější kvůli vyšším otáčkám.

Dobrou zprávou je, že u zdrojů vyšší třídy lze často najít tzv. Zero RPM mód (taktéž Hybrid mode, či jiné označení dle výrobce). V tomto módu se ventilátor zdroje při nízkém zatížení neroztáčí a zdroj je tak chlazen pasivně, tudíž nevydává téměř žádný hluk.

Počítačový zdroj se spínačem pro aktivaci Zero RPM módu

Při montáži zdroje do skříně pamatujte na to, aby byl ideálně natočen tak, aby jeho ventilátor nenasával vzduch z počítačové skříně. Tento vzduch je zahříván teplem, které generuje grafická karta a procesor. Moderní skříně jsou na to však často připravené a počítačové zdroje jsou v nich umístěny odděleně od ostatních komponent.

Na hlučnost zdrojů má vliv ještě jeden fenomén. Při průchodu elektrického proudu skrz cívky zdroje, dochází k chvění a zdroj tak může vydávat vysokofrekvenční zvuk, jenž se může projevovat jako nepříjemné pískání. Tento problém mají hlavně levnější zdroje a bohužel není možné se jej zbavit. Je to tedy jeden z důvodů, kdy se vyplatí připlatit si za kvalitnější zdroj.

Kvalita a spolehlivost

Vzhledem k tomu, jak důležitou roli hraje v počítači zdroj, je jeho spolehlivost pod neustálým drobnohledem laické i odborné veřejnosti a jakékoliv informace o problémech s kvalitou kontroly se rychle rozšíří.

Je tedy čas se podívat na nejpopulárnější značky, ale předtím je potřeba zmínit jednu věc, a to rozdíl mezi OEM výrobci a značkami prodávající zdroje. OEM výrobci jsou ti, kteří mají všechno potřebné vybavení na výrobu zdrojů a mají za sebou často mnoho let zkušeností. Je relativně časté, že tito výrobci své počítačové zdroje neprodávají přímo, ale místo toho je licencují jiným společnostem, které je následně prodávají pod svojí značkou. A nyní tedy ke značkám, na které můžete narazit:

• Seasonic je jedním z největších výrobců PSU. Většinu svého portfolia si vyrábí sám a tím se řadí mezi OEM výrobce. Seasonic taktéž své zdroje licencuje a najdete je tedy častou pod jinou značkou i u jiných společností. Obecně jsou zdroje Seasonic považovány za jedny z nejkvalitnějších a neuděláte s nimi chybu. Patří však zároveň k nejdražším.
• MSI je velkým hráčem v oblasti grafických karet a základních desek nabízí i zdroje. Jejich hlavním dodavatel je OEM výrobce CWT z Taiwanu, jenž má více než 30 let zkušeností s výrobou zdrojů a kvalitou si v ničem nezadá se Seasonic.
• I společnost ASUS se stejně jako MSI profiluje hlavně u grafických karet, její zdroje však mají taktéž co nabídnout, neboť pod kapotou většiny z nich najdete jako původního výrobce Seasonic a CWT. Jak ASUS, tak i MSI mají velmi podobný styl, a kromě vysoké kvality dávají i důraz na estetiku zdrojů. Často u nich tedy najdete zajímavý design a u dražší modelů i RGB prvky.
• GIGABYTE se profiluje u grafických karet a základních desek jako jeden z hlavních konkurentů k MSI a ASUS a nabízí i svoje řady počítačových zdrojů. GIGABYTE je však cenově agresivnější a jejich zdroje nabízí funkce (např. plnou modularitu) tam, kde konkurenti nabízí nemodulární modely. Zdroje pro GIGABYTE vyrábí společnost MEIC.

• Zdroje značky be quiet! jsou levnější alternativou k předchozím značkám nabízí dobrou kvalitu za rozumné peníze. Mezitím co ASUS a MSI se zaměřují hlavně GPU, be quiet! se specializuje na komponenty jako PC skříně a ventilátory a jak již název společnosti napovídá, soustředí se hlavně na nízkou hlučnost. Jedná se o Německou společnost a o výrobu zdrojů jejich zdrojů se starají především společnosti FSP a HEC.
• Na trhu se profilují i další značky jako ADATA, DeepCool (obě povětšinou rebrandované CWT) či Cooler Master (kombinace různých výrobců) a Endorfy, které taktéž nabízí kvalitní zdroje, nemají však takový podíl na trhu a snaží se tedy prorazit pomocí agresivnějších cen.

U žádné z uvedených značek neuděláte chybu, ale vždy si raději zkontrolujte recenze. Hlavně značky, které PSU rebrandují, mohou používat pro své high-endové modely kvalitního výrobce jako Seasonic či CWT, ale u svých levnějších modelů mohou využít jiné OEM výrobce nižší kvality.

Záruky počítačových zdrojů

Jak již bylo zmíněno, počítačové zdroje jsou jedním z nejdéle sloužících komponentů u většiny počítačů. Spousta výrobců si je dokonce tak jistá kvalitou, že nabízejí prodloužené záruky, které mnohonásobně převyšují běžnou 2letou zákonnou lhůtu. Čím kvalitnější zdroj, tím lepší podmínky zpravidla získáte:

• Seasonic – u svých prémiových zdrojů řady PRIME a Vertex nabízí až 12letou záruku, u jejich nejpopulárnější řady FOCUS až 10 let. I u základních modelů nabízí povětšinou 5 let.
• ASUS a MSI nabízí u svých nejlepší modelů taktéž až 10 let, většinu dalších modelů pokrývá záruka 3-5 let.

Spousta dalších značek taktéž nabízí prodloužené záruky, vždy si tedy zkontrolujte, jaká záruka se uplatňuje na váš daný model. Často je potřeba výrobek registrovat při koupi, abyste získali plnou délku záruky, ale například Seasonic registraci obecně nevyžaduje a stačí pouze původní účtenka z nákupu.

Další doplňující informace ke kvalitě zdrojů

Při výběru zdroje je kromě výše zmíněných věcí potřeba dávat pozor i na další aspekty. Kvalitnější zdroje například přidávají ještě úrovně ochrany. Některé z pokročilejších ochranných technologií, které nemusí být vždy součástí zdroje jsou:

• Nadproudová ochrana (OCP – Over current Protection) – povinná od standardu ATX 3.0, u starších zdrojů být nemusí.
• Podpěťová ochrana (UVP – Under voltage Protection) – není povinná u ATX standardu, její přítomnost však ukazuje, že se může jedná o kvalitnější zdroj.
• Tepelná ochrana (OTP – Over Temperature Protection) – povinná od standardu ATX 3.0, u starších zdrojů být nemusí.

Dalším ukazatelem kvality pak mohou být samotné součástky, ze kterých jsou zdroje vyrobeny (např. kondenzátory, které slouží jako filtry elektrického šumu a zajišťují tím lepší fungování zdroje). Dražší zdroje využívají kvalitnější součástky a mají vyšší spolehlivost.

Ceny počítačových zdrojů

Obecně jsou ceny počítačových zdrojů závislé na 3 hlavních bodech –výkon, úroveň certifikace a výrobce.

• Zdroje do 600 W mají nejčastěji certifikaci 80 PLUS Bronze a najdeme je v cenách v okolo 1300 Kč. Pokud chcete něco kvalitnějšího, tak zdroje s Gold certifikací vás vyjdou na 2 000 Kč.
• V rozmezí od 650 W do 750 W již najdete velký výběr kvalitních zdrojů. Nejlevnější Bronze zdroje stojí okolo 1 500 až 2 000 Kč, největší zastoupení tu však mají zdroje s certifikací Gold. Zde počítejte s cenou od 2 000 Kč za nemodulární zdroje až po 4 000 Kč za nejvýkonnější modulární zdroje. Objevují se zde i první Platinum a Titanium s cenou cca 5 000 Kč
• Od 850 W do 1000 W již nenajdete téměř žádné Bronze zdroje. Minimální kvalita je alespoň Gold certifikace. Levnější 850W modely začínají na 2 300 Kč ale obecně počítejte s cenou okolo 4 000 Kč za kvalitnější kusy. Nejvýkonnější a nejkvalitnější modely vás přijdou i na více jak 7 000 Kč.
• Pokud potřebuje z nějakého důvodu výkonnější zdroj, než je 1000 W, připravte si alespoň 6 000 Kč, ale počítejte s tím, že se můžete dostat i nad 10 000 Kč.

Závěr

Nyní když o počítačových zdrojích znáte všechno potřebné, můžete si u nás vybrat z naší nabídky počítačových zdrojů. Pamatujte, že zdroj je jedním z nejspolehlivějších komponent ve vašem PC a zároveň je zodpovědný za jeho ochranu. Určitě na něm tedy nešetřete.

***

Související články:

Jak vybrat grafickou kartu?

Jak vybrat procesor?

Jak vybrat základní desku?