Jak vybrat procesor?

Procesor je základním stavebním kamenem počítače. Provádí všechny stěžejní operace a jeho správný výběr hraje důležitou roli při sestavení nového PC. Na to, jak vybrat ten správný procesor právě pro vás, se podíváme v následujícím článku.

O čem se dočtete:

• Co je procesor a jeho architektura
• Základní parametry procesorů
• Procesory Intel
• Procesory AMD
• Jaký procesor tedy vybrat

Co je procesor a jeho architektura

Procesor neboli centrální procesorová jednotka (z anglického Central processing unit – zkráceně CPU) je základní součástí každého PC. Je to právě CPU, které provádí všechny základní výpočetní operace a umožňuje programům „běžet“. CPU pracuje na základě tzv. strojových instrukcí, což jsou jednoduché výpočetní operace. Běžné programovací jazyky jsou pak „obalem“ pro tyto základní instrukce a všechny příkazy v těchto jazycích jsou překládány právě do strojových instrukcí.

Sady strojových instrukcí jsou seskupeny do instrukčních sad. V dnešní době jsou rozšířené sady CISC (komplexní instrukční sady reprezentovány sadou x86) a RISC (redukovaná instrukční sada reprezentována například sadou ARM).

Rozdílů mezi CISC a RISC je více, ale do detailů v rámci toho článku zacházet nebudeme. Co je důležité vědět je to, že CISC procesory s architekturou x86 najdeme převážně u stolních počítačů, serverů a notebooků. Naopak díky větší jednoduchosti jsou RISC procesory energeticky méně náročné a najdeme je tak u zařízení, kde je úspora energie důležitá – např. procesory pro telefony postavené na architektuře ARM. Ty se navíc začínají rozšiřovat i do notebooků (zde je hlavním představitelem Apple se svými procesory M série) či dokonce do některých serverových aplikací.

V rámci tohoto článku se zaměřujeme na stolní počítače, budeme se tedy dívat na procesory postavené na architektuře x86.

Základní parametry procesorů

Při pohledu na technické parametry procesorů se člověk může snadno ztratit ve všech termínech, zkratkách a číslech. Z tohoto důvodu se tedy nyní podíváme na ty nejdůležitější.

Socket

Co je to socket procesoru jsme si již vysvětlili v našem předchozím článku Jak vybrat základní desku. Ve stručnosti – socket neboli patice je fyzické rozhraní mezi základní deskou a procesorem, kde dochází k jejich propojení a je to právě socket, přes který procesor komunikuje se zbytkem PC a přes který je napájen. Jedná se tedy o základní prvek zajišťující kompatibilitu.

Počet jader

Když mluvíme o CPU, máme tím běžně na mysli celou integrovanou součástku, kterou vkládáme do patice. Pokud však budeme přesnější, CPU je jenom ta část, která provádí výpočetní operace a označuje se jako jádro procesoru. Dříve se u všech procesorů používalo jenom jedno jádro, ale od roku 2005 se objevují procesory s integrací více jader do jednoho pouzdra. To dalo vzniknout prvním vícejádrovým procesorům pro běžné zákazníky, které se dnes používají všude. V dnešní době je standard 6 až 8 jader, najdeme však i procesory s mnohem vyšším počtem.

Počet vláken

Dalším parametrem je počet vláken (angl. Thread) a ten přímo souvisí s jádrem procesoru. Vlákno si můžeme představit jako virtuální komunikační linku, po které do procesoru putují instrukce, které program potřebuje zpracovat. Často se však může stát, že program zrovna z nějakého důvodu vyčkává a nemusí tak dodávat po této komunikační lince data. Spousta jader má tedy schopnost dostávat instrukce z druhého vlákna a může tedy pracovat na něčem jiném, než opět budou přicházet instrukce z vlákna prvního. Tím se tedy zvyšuje efektivita využití všech jader. Většina jader je v dnešní době designována tak, aby zvládla 2 vlákna naráz, není to však pravidlo a často najdeme i jednovláknové procesory. Schopnost používat více vláken se nazývá Multithreading.

Frekvence

Rychlost procesoru je vyjádřena jeho frekvencí v Hz. Jedná se o vyjádření toho, kolik operací dokáže procesor provést za jednu vteřinu. Standardně se frekvence procesoru v dnešní době pohybují od 2,5 GHz do 5,5 GHz. Moderní procesory tedy dokáží zpracovat miliardy operací za vteřinu. Frekvence se taktéž uvádí ve dvou hodnotách – základní frekvence a turbo/boost frekvence. Základní frekvence je normální pracovní frekvence procesoru, turbo frekvence je pak vyšší rychlost, pokud je potřeba vyššího výkonu pro danou aplikaci. Zatížení jednotlivých jader téměř nikdy není rozložené rovnoměrně a jednotlivá jádra tedy poběží na různých frekvencích dle potřeby.

Cache paměť

Jedná se o paměť, do které se ukládají data, na kterých procesor aktuálně pracuje. Vyrovnávací cache paměť má několik úrovní L1, L2 a L3. Úroveň L1 je nejblíž jádru procesoru a přímo s ní pracuje, je tedy nejrychlejší ze všech, avšak je nejmenší. Běžně jsou to stovky kilobajtů až jednotky megabajtů. V úrovni L2 jsou pak nahrána data, u kterých se předpokládá, že je procesor zakrátko bude potřebovat a jsou připravena na přesunutí do L1. Velikost L2 je v jednotkách až nižších desítkách megabajtů. Úroveň L3 pak slouží jako most mezi nižšími úrovněmi a pomalejší RAM pamětí. Velikost L3 se pohybuje v desítkách až stovkách megabajtů.

Obecné pravidlo je, že čím větší jsou cache mezipaměti, tím méně je procesor nucen hledat data v pomalejších RAM pamětích a může tak pracovat rychleji a efektivněji.  

Podpora RAM a počet kanálů

Vyjadřuje, jakou generaci RAM daný procesor podporuje. Procesory většinou podporují jenom jednu generaci RAM a v aktuální době je to DDR5. Pokud však procesor vychází na pomezí nové generace RAM, může podporovat více generací. Například 12. a 13. generace Intel procesorů podporuje jak DDR5, tak i starší DDR4.

Počet kanálů pak určuje, ke kolika modulům RAM může procesor najednou přistupovat a tím zvýší efektivitu. Procesory určené pro běžné PC podporují 2 kanály, ale některé serverové procesory zvládnou až 12 kanálů.

Integrovaná grafická karta

Grafická karta je jedním ze základních komponentů počítače. Procesor může obsahovat integrovanou grafickou kartu (iGPU), která zvládne některé nenáročné procesy. Je však potřeba si pamatovat, že integrované grafické karty mají relativně velmi nízký výkon a nehodí se k náročnějším úkolům jako hraní moderní her či práci v graficky náročných aplikacích.

Chlazení a spotřeba energie

Procesory se při zatížení značně zahřejí a je třeba je chladit. Většina levnějších procesorů obsahuje chladič přímo v balení, ale u dražších – výkonnějších modelů by přibalený chladič nestačil. Proto je třeba řešení pomocí masivnějších chladičů či vodního chlazení.

Na chlazení navazuje taktéž spotřeba procesoru, neboť s vyšší spotřebou se samozřejmě zvyšuje generované teplo. K vyjádření, kolik tepla procesor vyprodukuje, se používá TDP (Thermal Design Power) a vyjadřuje se ve wattech (W).

Další parametry

U procesorů se dají najít ještě další parametry. Nebudeme se jim již věnovat do detailu, ale pro přehled je dobré je znát:

• Odemknutý násobič: Indikuje, jestli může uživatel přetaktovat procesor sám a získat tak větší výkon.
• Technologie AI: Indikuje, zda je procesor vybaven neurální procesorovou jednotkou (NPU) neboli AI akcelerátorem. Pomáhá při práci s AI, ale vzhledem k tomu, že dedikované grafické karty jsou mnohonásobně pro práci s AI vhodnější, je užitečnost této funkce u stolních PC relativně omezená.
• Výrobní technologie: Indikuje, který výrobní proces je u procesoru použit. Udává se v nanometrech (nm). Čím nižší je hodnota, tím modernější proces je.

A nyní, když známe nejdůležitější parametry a známe jejich využití, je načase si představit dva výrobce procesorů na trhu.

Procesory Intel

Prvním z dua výrobců procesorů, kteří jsou aktuálně na trhu, je společnost Intel. Historie Intelu je rozsáhlá, a proto zmíníme jen nejdůležitější momenty z historie. 

Intel je jedním z originálních vývojářů instrukční sady x86, která dominuje trhu s počítači a dodnes drží licenční práva na některé její nejdůležitější součásti. Pokud tedy chce někdo tedy vyrábět x86 kompatibilní procesory, musí získat licenci od Intelu.

Intel byl taktéž první, kdo přišel v roce 2005 na trh s vícejádrovými procesory pro běžného uživatele (u serverů to bylo AMD). Od té doby taktéž začal pomalu ale jistě dominovat trhu na úkor slábnoucího AMD. Tato situace přetrvala až do druhé poloviny následující dekády.

Intel, narozdíl od AMD, si procesory vyráběl sám, ve svých vlastní fabrikách a za pomoci vlastních výrobních procesů. Intelu se ještě podařilo úspěšně vyvinout 14nm výrobní proces, další skok na 10 nm ale nabral několikaleté zpoždění a Intel tak začal ztrácet svoji výhodu. AMD do toho vyvinulo novou architekturu a problémy Intelu přetrvávají už téměř dekádu až dodnes. V poslední době se však Intelu daří startovat nové výrobní procesy, které umožňují alespoň částečně konkurovat nejnovějším výrobním procesům konkurence.

Přehled aktuálních generací procesorů Intel

V současné době na trhu najdeme zástupce 13., 14. a „15.“ generace procesorů (+ zbytky 12. generace). 15. generace je uvedena v uvozovkách, neboť Intel s touto generací provedl reset číslování a počítá od začátku. Pro přehlednost v tomto článku však budeme nejnovější procesory nadále označovat jako 15. generaci.

Pojmenování procesorů je u Intelu relativně přehledné a odráží segmentaci trhu, pro přehlednost. Zdůrazňujeme, že se bavíme o procesorech pro stolní PC, notebookové procesory využívají stejné nomenklatury.

V následující tabulce je přehled současného portfolia:

14. a starší generace	15. generace	Určení	Příklad
Intel Core i3	zatím nemá	Nejnižší segment. Vhodný pro kancelářská PC a herní PC v nízkých cenových hladinách	Intel Core i3 14100
Intel Core i5	Intel Core Ultra 5	Střední segment. Vhodný pro náročnější práci. Vhodný taktéž pro drtivou většinu herních PC	Intel Core i5 14600KF či Intel Core Ultra 5 245K
Intel Core i7	Intel Core Ultra 7	Vyšší segment. Vhodný pro náročné aplikace jako editování videí. Některý hry pak mohou těžit z vyššího výkonu	Intel Core i7 14700F či Intel Core Ultra 7 265
Intel Core i9	Intel Core Ultra 9	Nejvyšší segment pro běžné zákazníky. Primárně zaměřené pro profesionální užití s velkou výpočetní náročností ale i pro hráče co chtějí nejlepší výkon	Intel Core i9 14900KS či Intel Core Ultra 9 285K

 

Na to, jaké je vhodné použití procesorů v jednotlivých segmentech, se podíváme v poslední části tohoto článku.  Nyní si dovysvětlíme některé detaily ohledně názvosloví.

Nejdříve si rozpitváme název starších generací. Jako příklad si vezmeme procesor Intel Core i5 14600K. Dle tabulky výše víme, že značení i5 ukazuje, že se jedná o procesor střední třídy. První dvojčíslí v názvu pak označuje o jakou generaci se jedná – v našem případě je to 14. generace. Poslední tři čísla pak slouží k označení výkonosti v daném segmentu. Například u i5 máme modely 14400, 14500, 14600. Logicky je tedy náš model nejrychlejším ze všech v segmentu i5, model 14700 pak již spadá pod značení segment i7. Písmeno na konci si vysvětlíme zvlášť o pár řádků níže.

Pro představu jsme vybrali pár procesorů ze 14. generace pro ilustraci rozdílů v segmentaci:

Segment	Model	Počet jader	Maximální frekvence
Core i3	i3 14100	4	4,7 GHz
Core i5	i5 14400	10	4,7 GHz
Core i5	i5 14600	14	5,2 GHz
Core i7	i7 14700	20	5,4 GHz
Core i9	i9 14900	24	5,8 GHz

15. generace, jak již bylo zmíněno, představuje restart a nové názvy. Jako případ vezmeme Intel Core Ultra 5 245K. Opět z názvu Core Ultra 5 víme, že se jedná o procesor středního segmentu. První číslovka pak odkazuje na generaci po restartu a zde může přijít někomu divné, že začínáme číslovkou 2. Je to z důvodu, že první generace nových procesorů se na stolní počítače nedostala a zůstala jen u notebooků. Poslední dvě čísla pak mají stejný význam jako trojčíslí na konci u starší generace, značí tedy výkonost v rámci segmentu. Na konci pak opět můžeme najít písmeno.

Pokud má procesor v názvu slovo Ultra znamená to, že je vybaven AI akcelerátorem (NPU). U procesorů pro stolní počítače mají AI akcelerátor zatím všechny procesory. U notebooků je to situace jiná a jsou k dispozici procesory bez NPU.

Základní portfolio nejnovější generace:

Segment	Model	Počet jader	Maximální frekvence
Core Ultra 3	zatím neexistuje pro stolní počítače
Core Ultra 5	Ultra 5 Processor 225	10	4,9 GHz
Core Ultra 5	Ultra 5 Processor 245	14	5,1 GHz
Core Ultra 7	Ultra 7 Processor 265	20	5,3 GHz
Core Ultra 9	Ultra 7 Processor 285	24	5,6 GHz

 

Nyní se podíváme na význam písmen (říká se jim sufix) na konci jmen procesorů Intel. Písmeno na konci označuje nějakou speciální vlastnost procesoru. Vlastnosti jsou následující:

Písmeno	Příklad	Vlastnost
K	Intel Core i9 14900K	Procesor se dá přetaktovat uživatelem
F	Intel Core i9 14900F	Proces nemá integrovanou grafickou kartu
S	Intel Core i9 14900KS	Speciální edice procesoru (pouze u nejvyššího segmentu i9)
T	Intel Core i9 14900T	Procesor je optimalizován pro nižší spotřebu

 

V některých případech může mít procesor i více písmen na konci. Např. Intel Core i9 14900KF je model bez integrované grafiky, který lze ručně přetaktovat.

Úsporné „T“ procesory nejsou dostupné k běžnému zakoupení a najdete je jenom v sestavách od výrobců počítačů jako Dell či HP.

Další procesory Intel

Procesory Core jsou základní řadou procesorů od Intelu, ale lze občas ještě narazit i na jiné série.

Jako první tu máme Pentium a Celeron. Postavení těchto procesorů na trhu bylo pod modely i3. Jednalo se tedy o nejméně výkonné procesory. Jak Pentium, tak Celeron jsou v dnešní době již vyřazené a tyto segmenty pokrývají právě Core i3.

Dále tu pak jsou procesory Xeon, ale ty jsou zase určené pro serverové využití.

Malá velká jádra Intelu

Procesory Intel pak mají ještě jednu specialitu. Uvnitř těchto procesorů se nacházejí dva druhy jader – větší výkonnostní jádra a menší úsporná jádra. Výhodou tohoto rozložení je, že o náročné úkony se postarají výkonná jádra a méně náročné úkoly (např. procesy na pozadí) jsou delegovány na úsporná jádra. Výhodou je nižší spotřeba. To je taky důvod, proč mají Intel procesory větší počet jader než ekvivalentní modely od AMD. Například Intel Core Ultra 7 265 má 20 jader celkem – 8 výkonnostních a 12 úsporných. Konkurenční model od AMD Ryzen 7 9700X má jenom 8 identických jader. Z počtu jader však nelze odvodit výkonnost procesoru, a i když má 9700X pouze 8 jader, je v některých případech lepší volbou než 20jádrová Core Ultra 7 265.

Procesory AMD

Druhým hráčem na poli procesorů je Advanced Micro Devices, mnohem známější pod zkratkou AMD. AMD není o moc mladší než Intel a jeho začátky lze najít v kopírování procesorů Intel a jejich prodejem. Když později začal Intel dodávat procesory pro armádu USA, jednou z podmínek armády bylo zajištění druhého dodavatele. AMD tedy dostalo licenci vyrábět kopie procesorů Intel oficiálně.

Od 90. let začalo AMD designovat vlastní procesory a v první polovině první dekády 21. století dosáhlo svých největších úspěchů. Dokonce vytvořilo rozšíření pro x86 v podobě x86–64, které je základem všech moderních PC a Intel si tuto verzi od nich licencuje. Rozmach ale netrval dlouho a AMD začalo technologicky ztrácet od druhé poloviny dekády. To trvalo až do roku 2017, kdy AMD představilo svoji novou procesorovou architekturu Zen. Od té doby AMD prožívá renesanci a ohrožuje kdysi neotřesitelnou dominanci Intelu na trhu.  

Jedním z největších rozdílů oproti Intelu je ten, že AMD nevlastní žádné fabriky, a tedy nevyrábí své procesory. Místo toho všechnu výrobu čipů aktuálně obstarává TSMC.

Přehled aktuálních generací procesorů AMD

AMD na trhu nabízí aktuálně procesory z generací Zen 3 (Ryzen 5000), Zen 4 (Ryzen 7000 a 8000) a nejnovější Zen 5 (Ryzen 9000). Občas se taktéž objeví na trhu ještě starší Zen 2 (Ryzen 3000 a 4000), sloužící jako nabídka pro low-end počítače.

Na začátek je důležité si vyjasnit situaci ohledně jednotlivých sérií procesorů. Pro stolní počítače jsou klíčové liché série (tedy 5000,7000 a 9000). Sudé série představují většinou speciální procesory jejichž určení je specifické. Sdílí však úplně stejnou architekturu, jako jejich předchůdce. Například u série 8000 je hrstka procesorů vybavena AI akcelerátory (tedy NPU, podobně jako Ultra procesory od Intelu) a 6000 série byla zase určena pouze pro notebooky.

Co se týče segmentace v rámci série, zde si AMD vypůjčilo již zavedené názvosloví od Intelu a je tedy velmi snadné odvodit, kam se jednotlivé procesory pozicují.

AMD procesor	Intel konkurent	Určení	Příklad
Ryzen 3	Core i3	Nejnižší segment. Vhodný pro kancelářská PC a herní PC v nízkých cenových hladinách	AMD Ryzen 3 4300G
Ryzen 5	Core i5/Intel Core Ultra 5	Střední segment. Vhodný pro náročnější práci a taktéž pro drtivou většinu herních PC	AMD Ryzen 5 7600X
Ryzen 7	Core i7/Intel Core Ultra 7	Vyšší segment. Vhodný pro náročné aplikace jako editování videí. Některý hry pak mohou těžit z vyššího výkonu	AMD Ryzen 7 9800X3D
Ryzen 9	Core i9/Intel Core Ultra 9	Nejvyšší segment pro běžné zákazníky. Primárně pro profesionální užití s velkou výpočetní náročností ale i pro hráče co chtějí nejlepší výkon	AMD Ryzen 9 9950X
Ryzen Threadripper	nemá	Speciální procesory s vysokým výkonem. Lze je postavit jako stolní počítače pro profesionální použití. Nehodí se na hry	AMD Ryzen Threadripper 7890X

 

Názvosloví CPU si opět přiblížíme na příkladu. Protože je 9000 série relativně nová, nemá k dispozici tolik modelů, tak pro ilustraci použijeme starší 7000 sérii. Jako příklad si vybereme Ryzen 5 7600X. Z názvu vyčteme, že Ryzen 5 je model střední třídy. První číslovka nám značí, že se jedná o procesor 7000 série. Nakonec číslovka 600 stejně jako v případě Intelu slouží k označení výkonosti v daném segmentu. V našem případě například existují Ryzen 5 7500, 7600 a následně model 7700 již spadá pod Ryzen 7. O písmenu X si povíme zase něco v části o sufixech. Důležitá připomínka je, že následující informace platí pro stolní PC. Notebookové procesory používají zcela jiný systém.

Pro představu si tedy opět dáme pár modelů do tabulky:

Segment	Model	Počet jader	Maximální frekvence
Ryzen 5	7600	6	5,1 GHz
Ryzen 7	7700	8	5,3 GHz
Ryzen 9	9900	12	5,4 GHz
Ryzen 9	9950X	16	5,7 GHz

 

V tabulce jde vidět, že v ní není žádný zástupce Ryzen 3. AMD tento segment téměř opustilo, co se týče nových produktů a modely Ryzen 3 tedy téměř neexistují. Místo toho AMD uplatnilo jinou strategii a na zaplnění nejnižšího segmentu používá starší modely Ryzen 5, které pak přímo cenově konkurují modelům i3 od Intelu.

Teď, když známe modelové řady, se můžeme podívat na sufixy. Bohužel na rozdíl od Intelu je systém méně přehledný. V některých případech dokonce stejný sufix může znamenat dvě rozdílné věci v různých generacích procesorů.

Dalším problém je, že AMD neudržuje stejný systém segmentace jako Intel. Zatímco Intel má tedy na trhu základní model a pak jeho další verze (například i5 14600 a následně má verze 14600F, 14600K atd…), AMD spousty procesorů v různých verzích vůbec nemá.

Naštěstí pro většinu z nás stačí bohatě znát pouze 2 sufixy – X a X3D. Sufix X označuje model, který je přetaktovaný na vyšší frekvenci a má tak vyšší výkon. U některých Ryzen 5000 pak ještě najdeme k tomu písmeno T, které značí další zvýšení frekvence (například Ryzen 5 5600 XT). Sufixem X3D se pak označují modely procesorů, které mají větší množství mezipaměti L3 cache. Podíváme se na příklad Ryzen 7 7000 série:

Model	Počet jader	Frekvence	Maximální frekvence	Velikost L3 cache	TDP
Ryzen 7 7700	8	3,8 GHz	5,3 GHz	32 MB	65 W
Ryzen 7 7700X	8	4,5 GHz	5,4 GHz	32 MB	105 W
Ryzen 7 800X3D	8	4,2 GHz	5 GHz	98 MB	120 W

 

Na první pohled tedy vidíme, že 7700X bude výkonnější než obyčejná 7700 ale dle frekvence bude i výkonnější než 7800X3D. Zde právě přichází velká výhoda X3D procesorů v podobě zvětšené L3 cache. Z ní nejvíc profitují hry (ale i jiné aplikace), X3D procesory jsou tedy nejlepším řešením pro hráče. Například 7800X3D je ve hrách v průměru o 10 % rychlejší než 7700X.

U procesorů AMD pak můžeme ještě narazit na další písmena v názvu:

Písmeno	Příklad	Poznámka
G	Ryzen 5 5600G, Ryzen 7 8700G	5000 série a dřívější – procesor je vybaven iGPU, 7000 série a pozdější – téměř všechny procesory od 7000 série mají iGPU, procesory označené jako G pak mají v základu výkonnější iGPU než ostatní
F	Ryzen 5 7500F	Od 7000 série – procesor nemá žádné iGPU
E	Ryzen 5 8500GE	Vyšší energetická efektivita

 

Procesory Threadripper

Zvláštní kapitolou jsou pak procesory Threadripper. Ty spadají do kategorie HEDT (High-end desktop). Počítače vybavené těmito procesory jsou spíše pracovní stanice než stolní počítače. Můžeme si udělat rychlé porovnání oproti běžnému procesoru ze stejné generace:

Model	Počet jader	Frekvence	L3 Cache	TDP
Ryzen 9 7950X	16	5,7 GHz	64 MB	170 W
Threadripper PRO 7965WX	24	5,3 GHz	128 MB	350 W
Threadripper PRO 7985WX	64	5,1 GHz	256 MB	350 W
Threadripper PRO 7995WX	96	5,1 GHz	384 MB	350 W

 

Jak jde z tabulky vidět, Threadripper procesory jsou opravdu výkonné kusy hardwaru. Počítače s tímto procesorem najdete například u filmových studiích, kdy se na těchto strojích editují filmy či se používají pro vědecké účely jako předpovědi počasí. Ceny těchto procesorů šplhají až do stovek tisíc a jsou proto vhodné jen pro velmi úzkou skupinu.

Další procesory AMD

Nakonec tu ještě máme rychlou zmínku a další procesorech od AMD. Těmi prvními jsou procesory Athlon. Byla to série procesorů obsluhující segment pod Ryzen 3 a stejně jako jejich ekvivalenty Celeron a Pentium od Intelu, byla výroba Athlon procesorů taktéž ukončena.

Další segmentem jsou pak procesory EPYC pro serverové použití, které jsou konkurentem procesorů Xeon od Intelu.

Jaký procesor tedy vybrat

Nyní, když máme všechny potřebné znalosti, se můžeme vrhnout na výběr ideálního procesoru pro naše potřeby.

Procesory pro lehkou kancelářskou práci, hraní méně náročných her a běžné domácí použití

Pro nenáročné aplikace a použití v domácím prostředí lze doporučit procesory v cenové hladině zhruba od 2 až do 3,5 tisíc korun. Pokud počítáte pouze s kancelářskou prací či surfováním na webu a nepředpokládáte hraní her, obejdete se bez samostatné grafické karty. Místo toho zvolte procesor, který má integrovanou grafickou kartu (Intel procesory, které nemají písmeno F v názvu, u procesorů AMD 5000 série zase hledejte procesory s G v názvu). Dobrým kandidátem je například Ryzen 3 4300G, který za 2 tisíce korun bez problému zvládne základní úkony. Od Intelu nabízíme procesory i3, například i3-13100.

Hráči v této kategorii mají hodně omezený výběr. Pokud nemáte budget na dedikovanou grafickou kartu, tak si na integrovaných kartách procesorů moc nezahrajete. Pokud i přesto chcete postavit počítač s tímto zaměřením, tak doporučujeme sáhnout po procesorech AMD, jejichž iGPU je přeci jen výkonnější než ty od Intelu. Můžeme například doporučit Ryzen 5 5600GT. Ideální volbou by pak byl Ryzen 5 8600G. Tento procesor představuje vyšší finanční investici, neboť je na novější platformě a základní desky a RAM jsou dražší. Výhodou však je, že můžete později snadno upgradovat na lepší procesor bez nutnosti dalších investic.

Pro hráče je však optimální investovat do dedikované grafické karty, takže můžete snadno ušetřit nákupem CPU bez iGPU. V takovém případě můžeme doporučit například Intel Core i5-14400F či AMD Ryzen 5 5600X.

Náročnější kancelářské práce a hraní her

V následujícím segmentu se podíváme na náročnější aplikace, které potřebují trochu více výkonu. Ten obstarají CPU od 4 do 8 tisíc.

Pro ty, kdo potřebují pracovat s větším objemem dat, mít otevřené velké množství oken či vykonávat jiné náročnější úkony, najdou uplatnění pro procesory střední třídy. Pro kancelářské práce se i zde obejdete bez dedikované grafické karty, takže volte mezi procesory s iGPU. Ze strany Intelu máme opět i5-14400 (tentokrát s iGPU) a na straně AMD se pak můžeme podívat na platformu AM5 s Ryzen 5 7600. Zde již nedoporučujeme kupovat procesory Ryzen 5000 a starší, kvůli nemožnosti provést upgrade v budoucnu.

Pokud hledáte procesory, které zvládnou i nějakou méně náročnou práci s AI, můžete zainvestovat do nejnovějších Intel Core Ultra 5 225, které nabízejí vyšší výkon s nižší spotřebou či sáhnout po AMD Ryzen 7 8700G.

Pro hráče tu máme dobré zprávy. Většina moderních her zdaleka nejvíce zatěžuje grafickou kartu a nevyžadují ze strany procesoru takový výkon (existují samozřejmě výjimky, např. hry, kde je potřeba simulovat hodně mechanik). Na většinu stříleček, závodních her, adventur či jiných žánrů vám tak bohatě budou stačit procesory v této třídě.

Jedním z nejlepších kandidátů pro hry je v této cenové kategorii Intel Core i5 14600K. Nabízí skvělý poměr cena/výkon a díky odemknutému násobiči jej můžete přetaktovat a získat ještě trochu výkonu navíc. Naopak ti z vás, kteří myslí více do budoucna, můžou zvolit Ryzen 5 9600X. Není ve hrách tak výkonný jako konkurent od Intelu, ale díky platformě AM5 můžete provést v budoucnu upgrade na mnohem lepší procesor, a to bez nutnosti kupovat novou základní desku či RAM. Navíc je i mnohem úspornější.

Nakonec tu máme ještě tip na upgrade pro majitele AMD na platformě AM4. Můžete do vaší současné desky dát Ryzen 7 5700X3D a vdechnout vašemu PC nový život. Nedoporučujeme však okolo tohoto procesoru stavět nový počítač.

Poslední poznámka je k Intel Core Ultra procesorům. Ačkoliv jsou to nejnovější procesory od Intelu a dosahují velmi dobrých výsledku pro pracovní účely, jsou tyto procesory horší ve hrách než jejich předchůdci. Pokud je vaším cílem hrát na PC hry, doporučujeme se těmto procesorům vyhnout a raději sáhnout po přechozí generaci.

Náročnější pracovní úkony a high-end gaming

V segmentu od 8 do 12 tisíc se už začínáme dostávat k procesorům, jejichž výkon je dostačující na pokročilejší pracovní úkoly. Procesory si zde poradí s renderováním scén, prací ve photoshopu, kompilací kódů a dalších výpočetně náročných úkonů.

Na straně Intelu se zde profilují procesory 7. série. Nová architektura procesorů napomáhá Intel Core Ultra 7 265 konkurovat nejen dražším procesorům z předchozích generace od Intelu, ale i tomu, co nabízí AMD. Pokud i tak chceme ještě větší výkon a nevadí vám vyšší spotřeba, můžete sáhnout i po tom nejlepším, co nabízí minulá generace Intelu a to i9-14900K.

AMD však taktéž určitě nezaspalo a Ryzen 9 7900X a jeho nástupce 9900X se 12 jádry nabízejí velmi dobrý výkon s nižší spotřebou.

Pro takové hráče tu pak máme i7-14700KF či výše zmíněné výkonnější i9-14900K. Na straně AMD pak najdeme Ryzen 7 7800X3D. Je to sice již generaci starý procesor, ale stále se jedná o jeden z nejrychlejších procesorů pro hráče vůbec.

Nejvyšší segment

Již v minulém segmentu bylo zmíněno, že procesory v něm zvládnou většinou profesionálních aplikací. Cílem tohoto segmentu je pak minimalizovat čas potřebný k dosažení úlohy.

Pro běžné uživatele stojí proti sobě AMD Ryzen 9 9950X a Intel Core Ultra 9 285K. Oba jsou skvělé pro vysokou pracovní zátěž a ani jeden není špatná volba.

Pokud peníze nejsou problém, AMD nabízí ještě speciální procesory Threadripper. Jsou určené pro extrémně náročné aplikace, využívají je například filmová studia či vědecké laboratoře. Jejich rychlost je téměř nepřekonatelná, ale jejich cena tomu odpovídá – přijdou na stovky tisíc.

Pro hráče je tu pak nabídka špičkových X3D procesorů od AMD. 8jádrový Ryzen 7 9800X3D je jedním z nejrychlejších herních procesorů na trhu a nabízí téměř bezkonkurenční výkon. Má ještě většího bratra v podobě 16jádrového Ryzen 9 9950X3D, technologií X3D je zde však vybavena pouze polovina jader, takže výkon ve hrách je stejný. Ocení ho tedy spíš uživatelé, kteří svůj počítač používají k náročné práci a následně si chtějí oddechnout hraním her.

Jak se testuje výkonnost procesoru?

Na první pohled je zřejmé, že dražší procesor = vyšší výkon, ale jak to funguje v praxi? K vytvoření představy o relativním výkonu procesoru slouží tzv. benchmarky. 

Přímo určené benchmarkovací nástroje jako například PassMark, provádějí souhrnné otestování procesoru pomocí zkušební metodiky. Ta následně dá výsledné číselné ohodnocení a vyhodnotí výkon procesoru. Jedná se o zjednodušení komplexního problému, ale alespoň dostaneme orientační přehled, jak proti sobě procesory stojí.

První graf porovnává absolutní výkon procesorů. Nejvíc se hodí pro porovnání jejich výkonnosti v profesionální aplikací – renderování, zpracování dat, kompilace atd… Zde si lze udělat obrázek o tom, jak procesor zvládá náročné aplikace.

Druhý graf porovnává herní výkon. Zde je velmi dobře vidět, jak velkou výhodu mají právě procesory X3D od AMD.

Tento styl testování je však velmi zobecňující a není směrodatný. To, jak se bude aplikace chovat, je dáno mnoha faktory a nelze to nikdy odhadnout na základě obecného benchmarku.

Intel vs. AMD

Nyní, když máme probrané jednotlivé segmenty a máme i doručení, jak tedy poznáme, jestli si vybrat AMD nebo Intel? Odpověď není jednoduchá. Skutečnost je taková, že výkon procesoru v každé aplikaci ovlivňuje příliš mnoho faktorů a dávat doporučení je těžké. Následující informace tedy berte jako velmi obecné a nelze je uplatnit vždy a všude.

V obecné rovině, pokud proti sobě postavíme procesor Intel a AMD ve stejném cenovém segmentu, můžeme dojít k následujícím závěrům:

• Pokud se jedná o procesor Intel starší generace (14000 a dřívější), bude tento procesor dosahovat lepších výsledků ve hrách a horších výsledků v profesionálních aplikacích oproti běžným AMD procesorům (tedy těm bez technologie X3D).
• CPU AMD vybavené technologií X3D se dají považovat za nejlepší herní procesory na trhu. Tyto procesory jsou však značně dražší než verze bez X3D, a proto když jsou postaveny proti podobně naceněným Intel procesorům, mohou proti nim ztrácet v profesionálních aplikací.
• Pokud máme nejnovější procesory Intel (série 2xx), získáváte výhodu v profesionálních aplikacích oproti AMD, ale jsou horší ve hrách oproti svým předchůdcům.
• Procesory AMD mají obecně nižší spotřebu a platforma na které jsou, je déle podporovaná. Pokud si tedy koupíte procesor + základní desku je možné, že můžete za pár let upgradovat na procesor o několik generací mladší a stále bude kompatibilní s vaší deskou.

Pokud tedy hrajete specifickou hru či používáte specifický software, je nejlepší provést průzkum a zjistit na jaké platformě daná aplikace pracuje nejlépe.

Další informace k procesorům

Nakonec si projdeme ještě pár bodů, které je dobré zmínit v souvislosti s procesory.

Výběr základní desky

Správná kombinace základní desky a procesoru je důležitá pro pokrytí našich požadavků. Není dobré kombinovat procesor za 18 tisíc s deskou za 2 tisíce a naopak. Naštěstí pro vás připravený článek, jak správně desku vybrat, takže se na něj určitě nezapomeňte podívat.  

Přetaktování

Přetaktování procesorů má dlouhou tradici, již od prvního uvedení integrovaných CPU na trh se vždy našel někdo, kdo se z nich snažil dostat vyšší výkon.

Nejčastěji je přetaktování spojeno s navýšením frekvence procesoru. Tímto způsobem lze získat pár % výkonu navíc. Nadšenci se pak snaží vyhnat frekvenci do nových výšin, dokud vysoké teploty či stabilita systému nezačnou být problém.

Jak správně přetaktovat procesor je proces na mnoho kroků a vydalo by to na dlouhý článek, proto se mu aktuálně nebudeme věnovat. Pokud se však do toho chcete pustit, připomeňme si alespoň, že v případě Intelu potřebujete procesory se sufixem K na konci. U AMD mají téměř všechny procesory odemčený násobič již v základu. Dále taktéž záleží na výběru základní desky, neboť ne všechny základní desky přetaktování podporují.

Bottlenecking

Jedním z dalších problémů, na který mohou především hráči narazit je bottleneck (úzké hrdlo). Obecně se za bottleneck označuje ta část systému, která negativně ovlivňuje efektivitu zbytku systému kvůli tomu, že daná část naráží na své výkonnostní limity

U procesorů se nejvíc jedná o spojení v kombinaci s grafickou kartou. Pokud špatně nakombinujete tyto 2 komponenty, tak se může stát, že u jednoho z nich nebudete plně využívat jeho potenciálu, protože ten druhý jej bude zpomalovat.

Chlazení

Chlazení procesoru je další složité téma a budeme se mu více věnovat v některém z budoucích článků. Prozatím si popíšeme pár základních skutečností.

Máme 2 druhy chlazení:

• Vzduchové: chladíme procesor rozptýlením tepla pomocí kovového chladiče, umístěného přímo na procesoru. U některých levnějších procesorů, které nepotřebují příliš chlazení, najdeme tento typ chladiče přímo v balení.
• Vodní: odvádí teplo od procesoru pomocí kapaliny do chladiče namontovaného uvnitř skříně. Rozlišujeme AiO chladiče, tedy all-in-one, které se prodávají jako jeden set, kde je CPU blok, hadice a chladič s ventilátory jako jeden integrovaný systém a pak tzv. custom loop, kde jsou všechny komponenty zvlášť a uživatel si sestavuje chlazení na míru.

Každý procesor musí být chlazen, pokud dojde k překročení povolených teplot, procesor začne automaticky omezovat výkon, aby nedošlo k poškození. Obecně platí, že na většinu procesorů stačí vzduchové chlazení a vodní se používá u top-end modelů.

***

Volba správného procesoru není nakonec tak složitá, jak se mohlo na první pohled zdát. Důležité je vždycky vědět, k čemu budeme počítač využívat. Navštivte tedy naše stránky s produkty a vyberte si ten ideální pro vás ze široké nabídky procesorů Intel a AMD.

Související články:

Jak vybrat základní desku?

Co je to grafická karta a proč ji váš počítač potřebuje?

VELKÝ PŘEHLED: Nejočekávanější hry roku 2025!