Jak vybrat grafickou kartu?

Každý počítač potřebuje ke správnému fungování grafickou kartu. Některé si vystačí s grafikou integrovanou v procesoru, na náročnější aplikace je však potřeba dedikovaná karta. A protože je grafická karta často nejdražší komponenta, její správný výběr je klíčový. Jak se v „grafikách“ zorientovat? Náš článek vám poradí.

O čem se dočtete:

• Co je to grafická karta
• Základní parametry
• Výrobci grafických čipů
• Grafické karty dle využití
• Grafické karty pro profesionály
• Grafické karty podle ceny
• Kompatibilita a na co si dávat pozor

Co je to grafická karta

Grafický procesor (GPU) v PC se stará o zpracování grafického (obrazového) výstupu u PC a jeho výsledné zobrazení na monitoru. Každý PC tedy pro správnou funkčnost potřebuje grafický procesor. V dnešní době rozlišujeme 2 druhy grafických procesorů a to integrované (iGPU) a dedikované (dGPU). Integrované grafické karty jsou součástí procesoru počítače. Stačí na běžné použití a nenáročné činnosti jako procházení webu, kancelářská práce atd.

My se zaměříme na dedikované grafické karty. Ty jsou potřeba pro jakoukoliv náročnější činnost - od hraní her, přes editování videí, renderování grafiky až po AI aplikace.

Základní parametry grafických karet

Grafické karty jsou z pohledu parametrů složitější, neboť se na nich podílí více výrobců. Základem GPU je grafický čip, který navrhuje jejich designér (v současné době jsou to NVIDIA, AMD a Intel). Tyto čipy jsou následně distribuovány jejich partnerům (nazývají se board partners a jsou to např. ASUS, MSI, GIGABYTE či Sapphire), kteří čipy integrují na svoje vlastní designované základní desky.

Grafický čip a model grafického čipu

Grafický čip je mozkem grafické karty a zpracovává všechny výpočty. Jedná se o nejdůležitější část GPU a určuje výkonnostní třídu celé grafické karty. Model grafického čipu pak specifikuje o jako grafickou kartu se jedná. Například na základě grafického čipu GB203 od NVIDIA jsou postaveny 2 modely grafických karet a to RTX 5070 Ti a RTX 5080.

Pozor u notebooků! Např. 5070 Ti v noteboocích používá slabší čip GB205, i když sdílí název se svou desktopovou verzí. Notebookové verze GPU mohou být i o 40 % pomalejší. Při výběru notebooků se tedy nespoléhejte na informace o desktopové verzi GPU.

Grafický čip NVIDIA Blackwell

Frekvence jádra

Stejně jako u procesorů – frekvence jádra indikuje, kolik výpočetních cyklů zvládne GPU za jednu vteřinu. Jedná se o základní frekvenci, na které GPU pracuje při běžném zatížení. Turbo frekvence je pak zvýšená frekvence, které je GPU schopno dosáhnout, když je potřeba získat výkon navíc. Uvádí se standardně v MHz.

Paměť

Tak jako procesor využívá RAM paměť pro načítání dat, se kterými pracuje, tak i GPU mají vlastní paměť označenou VRAM. Na rozdíl od běžných RAM se nedá VRAM upgradovat. Při nákupu GPU je tedy třeba zohlednit, v jakém rozlišení budete hrát a podle toho vybírat velikost VRAM. Standardní velikost VRAM u GPU se dnes pohybuje od 8 GB do 32 GB.

Výrobci grafických čipů

Na trhu grafických karet mezi sebou soupeří tři výrobci – NVIDIA, AMD a Intel. NVIDIA je aktuálně jedničkou na trhu se zhruba 82% podílem, AMD si drží zhruba 17 %, Intelu patří zbytek. V rámci dedikovaných GPU je Intel na trhu téměř úplným nováčkem a nestihl si tedy zatím vybudovat pevné postavení.

Grafické karty NVIDIA

Historie NVIDIA se začala psát v roce 1993. Od samého začátku se zaměřovala na výrobu grafických akcelerátorů. Důležitý milník nastal v roce 2000, kdy NVIDIA získala patenty jednoho z nejznámějších výrobců GPU tehdejší doby 3dfx. Dalším významným momentem bylo představení technologie CUDA v roce 2007. Jedná se o hardwarovou a softwarovou architekturu, která umožňuje softwaru snadnější přístup k provádění paralelních výpočetních operací přímo na kartě. V průběhu let se tady integrace stala velmi úspěšnou a rozšířila se do mnoha aplikací, čímž přispěla k aktuální dominanci karet NVIDIA na trhu.

NVIDIA RTX 5090

Segmentace karet NVIDIA

Nejnovější generací grafický karet je série 5000 na architektuře Blackwell. Generaci v názvu karty poznáte dle prvního dvojčíslí, druhé dvojčíslí na konci názvu pak označuje, o jakou třídu GPU se jedná. Například u RTX 5060 poznáte podle čísla xx60 na konci, že se jedná o základní třídu, u RTX 5090 zase xx90 naznačuje, že jde o nejvyšší a nejvýkonnější model. Přehled aktuální generace je následující:

Na konci tabulky je uvedena karta RTX 5050, která zatím nebyla představena, ale objevují se o ní první zmínky z úniků informací. Karty třídy xx50 jsou standardně nejníže naceněnou kartou v dané generaci, ale nevychází každou generaci.

V názvosloví si lze všimnout písmen „Ti“ na konci u některých karet. Ty slouží jako mezistupně, aby v portfoliu nebyla příliš velká mezera.

Dále se mohou objevovat karty s přízviskem „Super“ jako například RTX 4070 Super. Jedná se o „refresh“, většinou v polovině generace, kdy je vydána vylepšená verze karty, jež nahradí původní.

Grafické karty AMD

Druhým velkým hráčem na poli grafických karet je AMD. Historie AMD v rámci segmentu grafických karet je v začátcích propojena s firmou ATI Technologies. Tato firma zahájila práci na grafických akcelerátorech již v 80. letech a postupně je dále vyvíjela. V roce 2006 pak byla odkoupena společností AMD.

Na poli grafických karet si AMD vždy s odstupem drželo druhé místo. AMD se více zaměřovalo na procesory a divize grafických karet byla na vedlejší koleji. I tak se však AMD daří držet krok s trhem.

Segmentace karet AMD

Názvosloví AMD prošlo v poslední generaci proměnou. Předchozí generace byla označená jako 7000 a pro označení třídy se používalo druhé číslo v názvu. Zde bylo určité překrytí s kartami NVIDIA, takže se dalo snadno určit, kterému modelu konkuruje. Například model AMD RX 7600 konkuroval NVIDIA RTX 4060, model RX 7700 zase byl konkurentem RTX 4070 atd. „XT“ má pak stejný význam jako „Ti“ karet NVIDIA. V nejnovější generaci však došlo ke změně. Nové GPU jsou generací 9000 (došlo zde k přeskočení 8000 aby došlo ke sjednocení s procesory AMD). Taktéž už to není druhé číslo, které signalizuje třídu, ale třetí. Ve starém systému, kde by se karta jmenovala RX 9700 XT, se tak nově jmenuje 9070 XT.

AMD na rozdíl od NVIDIE déle udržuje starší modely karet na trhu. Stále tak jsou dostupné modely jako 7900XT, 7700XT či dokonce 6600.

Grafické karty Intel

Intel není nováčkem v oblasti GPU. Integrované grafické karty si Intel designoval dlouho, ale teprve nedávno vstoupil na trh dedikovaných GPU. V roce 2022 uvedl na trh první generaci svých GPU pod architekturou Alchemist. Aktuálně je na trhu druhá generace Battlemage.

B580 od Intelu

Segmentace karet Intel

Co se týče modelů Intel, zde je přehled jednodušší než u karet AMD a NVIDA. Intel se zatím zaměřuje jenom na základní třídu karet, tedy s cenou do 8 000 Kč. Aktuálními zástupci jsou ARC B570 a ARC B580.

Pro příklad názvosloví vezměme model B580. První písmeno značí generaci. Aktuálně je na trhu k dispozici druhá generace označená písmenem B. První číslovka označuje pak třídu, kdy třída 5 konkuruje zhruba 60 sérii od NVIDIE. V minulé generaci se představila i vyšší – 7. třída, v této generaci zatím žádný 7. model představen nebyl.

Grafické karty dle využití:

Grafické karty pro hráče

Při výběru GPU pro hry je třeba zohlednit více než jen čistý výkon. Vliv mají i další faktory, na které je třeba dávat pozor.

FPS – snímky za sekundu

Čím více snímků (FPS), tím hladší je obraz a o to je lepší zážitek z hraní. Doporučené minimum je cca 30 FPS, v praxi se však doporučuje alespoň 60 FPS. U různých eSport her to však může být i více, dá se hrát i na 240+ FPS.

Úroveň nastavení detailu u her

Kvalita detailů, na kterou hry hrajete, má velký vliv na počet FPS. Čím vyšší kvalita, tím menší počet FPS. Různá grafická nastavení mají různý vliv na výkon. Pár nejdůležitějších nastavení:

• Úroveň textur – čím vyšší nastavení, tím větší rozlišení textury mají, a tím jsou náročnější pro zpracování.
• Stíny – stíny jsou ve hrách náročné na zpracování a úroveň jejich nastavení má velký vliv na to, jak hra poběží.
• Efekty – efekty vody, mraků, výbuchů a dalších.
• Raytracing a pathtracing – jedno z nejnáročnějších nastavení. Raytracing a pathtracing představují simulaci světla v reálném čase, jak se odráží a jak reaguje s různým typem materiálů. Výpočetně velmi náročné a GPU mají často specializovaný hardware, který se na tyto výpočty zaměřuje. Dopad na FPS je značný.

Výběr GPU závisí na tom, jaké kompromisy jste ochotni podstoupit v kvalitě obrazu. Pokud nepotřebuje hrát na nejvyšší detaily, bude vám stačit i slabší GPU. To zároveň platí i o typu her, které hrajete. Pokud hrajete převážně starší tituly či méně náročné hry, tak výkon nejdražších GPU nevyužijete.

Ovladače

Dalším důležitým bodem jsou ovladače. Jedná se o software, který optimalizuje fungování grafických karet a jejich interakci se zbytkem systému. Bez nainstalovaných ovladačů nemusí GPU fungovat správně či vůbec.

Ovladače taktéž pomáhají s optimalizací jednotlivých aplikací. Vývojáři her často spolupracují přímo s výrobci karet, aby hra běžela co nejlépe. Často se stává, že současně s vydáním nového herního hitu vycházejí i nové verze ovladačů GPU, které jsou pro hru optimalizované.

Optimalizace se netýká jen her ale i jiných aplikací. Ovladače tedy udržujte, pokud možno, vždy aktuální.

Monitory, rozlišení a obnovovací frekvence

Pro správnou volbu grafické karty je důležité zohlednit i používaný monitor, a to kvůli jeho rozlišení a obnovovací frekvenci. Rozlišení, ve kterém hrajete hry, má jeden z největších vlivů na zatížení grafických karet. Říká nám, kolik musí GPU zpracovat pixelů (renderovat), aby je mohla vykreslit na obrazovce. Udává se ve zmíněných pixelech, a to ve formátu = delší strana obrazovky × kratší strana obrazovky. Mezi nejrozšířenější rozlišení patří:

• FullHD – 1920×1080p, celkem 2 073 600 pixelů
• QHD – 2560×1440p, celkem 3 686 400 pixelů
• 4K – 3840×2160p, celkem 8 294 400 pixelů

Z příkladu lze vidět, že 4K rozlišení obsahuje 4× více pixelů než FullHD. GPU musí tedy vykreslit víc pixelů během jednoho snímku. Propad počtu FPS mezi FullHD a 4K je tedy značný.

Standardů rozlišení je hodně.

Podle rozlišení se pak i obecně doporučují grafické karty. Na FullHD postačí základní třída (RTX 5060 a RX 9060 XT), QHD se hodí pro střední třídu (RTX 5070 a RX 9070) a 4K je dominantou nejlepších karet (RTX 5080, 5090). Tohle dělení se však zaměřuje na graficky náročné hry. Nenáročnou 2D plošinovku si zahrajete ve 4K klidně i s RTX 5060. Obecně je však zbytečné si kupovat RTX 5090, pokud plánujete hrát ve FullHD. V takovém případě může dojít i k bottlenecku (o něm více později).

Další důležitou specifikací monitoru je jeho obnovovací frekvence. Ta se udává v Hz a říká, kolikrát za vteřinu dokáže zobrazit nový snímek na obrazovce. Např. monitor s obnovovací frekvenci 60 Hz dokáže zobrazit 60 snímků za vteřinu. Vyšší frekvence (v kombinaci s vyššími FPS) přináší pro hráče prokazatelné kompetitivní výhody v multiplayerových hrách díky tomu, že zobrazované informace jsou aktuálnější a hry plynulejší.

Pokud máte například obrazovku 60 Hz, ale máte ve hře 120 FPS, na monitoru se vám efektivně zobrazí pouze 60 snímků. Informace na těchto snímcích bude aktuálnější, než kdybyste hráli jenom na 60 FPS, stále však nezískáte pocit plynulosti jako u monitoru s vyšší frekvencí. Pro hráče se v dnešní době doporučují monitory s frekvencí alespoň 144 Hz. Pokud však hrajete eSport hry jako Counter-Strike, zvažte monitory s frekvencí 240+ Hz.

Mezi frekvencí monitoru a FPS, které vyprodukuje GPU, vzniká ještě jeden problém. Počty FPS, které karta generuje v průběhu hraní, kolísají, a monitor tak nedostává nové snímky pravidelně. Monitor tedy začne zobrazovat snímek, ale než jej plně zobrazí, může dostat informaci o novém a aktuálnějším snímku, který začne vykreslovat. Dochází pak k tzv. Screen-tearingu, kdy se na obrazovce zobrazují informace z více snímků a obraz následně vypadá roztrhaně.

Vlevo příklad screen-tearingu v praxi, vpravo užití technologie pro synchronizaci pro předejití trhání obrazu.

Pro předejití screen-tearingu se využívá synchronizace. Vertikální synchronizace (V-SYNC) reguluje výstup GPU tak, aby posílala data jen během obnovení obrazu na monitoru. GPU tedy musí čekat a dochází k prodlevě.

Technologie G-SYNC (exkluzivně NVIDIA) a FreeSync (vytvořilo AMD, je však volně k použití) naopak upravují frekvenci monitoru, aby byla v souladu s výstupem z GPU. Nedochází zde tedy k prodlevě. Karty od AMD i NVIDIA podporují FreeSync, který využívá většina monitorů na trhu. G-SYNC monitory pak vyžadují speciální hardware přímo v monitoru a využívat plně funkci G-SYNC dokáží tedy pouze karty NVIDIA.

Posledním bodem k monitorům je využití více monitorů naráz. Hráči pak mohou využít více monitorů několika způsoby. Tím prvním je roztažení obrazu ze hry přes více monitorů. Tím získají větší zorné pole ale i více pohlcující zážitek z hraní. Druhou možností je využívat monitory k dalším úkonům. Např. na jednom monitorů hrát a mezitím mít na druhém otevřené průvodce pro dané hry, hudební přehrávače či aplikace jako Discord pro komunikaci s přáteli atd.

Pro připojení více monitorů se využívá konektorů na zadní straně GPU. Většina moderních GPU má 4 výstupy v podobě DisplayPort a HDMI (standardně 3× DP a 1× HDMI, objevují se ale i jiné kombinace). Nejnovější verze obou konektorů jsou 2.1. DP má v této verzi propustnost 80 Gb/s (gigabitů za sekundu), HDMI pak 48 Gb/s. Pro představu, u rozlišení 4K při 120 Hz, je potřeba propustnost alespoň 24 Gb/s. Nejmodernější verze DP a HDMI si tedy bez problému poradí i s těmi nejlepšími monitory na trhu a v praxi není mezi DP a HDMI příliš velký rozdíl. Starší verze těchto konektorů jako DP 1.4 zvládne 32 Gb/s a HDMI 2.0 okolo 18 Gb/s.

U starších a málo výkonných GPU lze pak ještě najít starší konektory VGA či DVI-D.

Bottleneck

Bottleneck je stav, kdy je jeden komponent systému zahlcen a nedokáže zpracovat více dat. Ostatní komponenty na něj pak musí čekat a nejsou tak optimálně vytížené.

Tento stav nejčastěji nastává mezi procesorem a GPU. CPU například bez problému zvládá zpracovat data a předat je dále. Hra však může být graficky velmi náročná a GPU je vytížené renderováním grafiky na 100 %. To, že by procesor dokázal zvládnout další data už proto nepomůže k získání dalších FPS, neboť GPU je saturováno.  

Příklad GPU bottlecku. Zdroj: Hardware Unboxed

Na obrázku výše lze vidět příklad bottlenecku grafické karty. Ačkoliv je výkon jednotlivých procesorů v grafu značně rozdílný, u většiny z nich dosáhnete při hraní Cyberpunk 2077 na maximum okolo 160 FPS. Více snímků nestíhá GPU vyrendrovat. X3D procesory od AMD dokáží částečně toto omezení přemostit, ale i tak GPU naráží na svůj limit.

Je důležité vědět, že ať už bude původcem grafická karta či CPU, nakonec na bottleneck narazíte vždy. Cílem tedy není bottleneck eliminovat, ale co nejvíce oddálit. To lze provést vhodnou kombinací CPU a GPU. Obecně platí, že u her je původcem bottlenecku spíše GPU, investice do výkonnější grafické karty tedy dává větší smysl než do CPU. Jaký procesor doporučujeme pro hráče, se můžete dozvědět v našem předchozím článku Jak vybrat procesor.

Omezení VRAM

Dalším z faktorů majících vliv na FPS ve hrách je paměť na grafických kartách. Každá grafická karta má svoji vlastní paměť, do které se nahrávají data a grafický čip je následně zpracovává.

Jedním z typů dat mohou být textury ve hrách. Pokud je velikost textur větší než paměť GPU, může to mít negativní vliv na FPS. Nedostatek paměti se projeví následovně:

• hra se začne sekat a klesnou FPS
• hra si udrží FPS, ale zhorší se kvalita textur (ve hře pak bude vše vypadat rozmazaně)
• kombinace předchozích variant
• hra úplně spadne

Velikost textur záleží na několika faktorech, největší vliv má grafické nastavení (vyšší detaily = větší velikost) a rozlišení (vyšší rozlišení = větší velikost)

Ačkoliv AMD i NVIDIA uvádí, že 8 GB RAM většinou stačí na FullHD rozlišení, objevují se případy, kdy ani 8 GB není dost a nastávají výše zmíněné problémy. Pokud je to možné, je lepší vybrat karty s větší pamětí. V případě, že plánujete hrát v QHD a 4K doporučujeme GPU alespoň se 16 GB VRAM.

NVIDIA VS AMD VS INTEL

GPU od jednotlivých výrobců se liší nejen architekturou ale i softwarem. Největšími rozdíly jsou:

Poměr cena/výkon

Jelikož NVIDIA má největší podíl na trhu, AMD i Intel se snaží tuto výhodu podkopat lepším poměrem cena/výkon v klasickém renderování grafiky. Jejich GPU se stejným výkonem tedy běžně stojí méně.

Horší to je, pokud k renderování přidáte raytracing. Výpočet chování světla je velmi náročný na výkon a zde se projevuje výhoda NVIDIE, která se na něj zaměřila jako první a získala tak generační náskok. AMD se sice dotahuje, ale pokud si chcete zahrát nejnovější hry na nejvyšší detaily (tedy včetně raytracingu či dokonce pathtracingu), tak je NVIDIA stále ve výhodě.

Softwarové technologie DLSS, FSR a XeSS

Důležitou součástí GPU je jejich softwarová výbava v podobě upscalingových technologií jako DLSS, FSR či XeSS nebo technologie pro frame generation. A jelikož se jedná o opravdu rozsáhlé téma, máme pro vás na toto téma samostatný článek.

Grafické karty pro profesionály

Grafické karty jsou důležité i pro řadu profesionálů. Využitím mají hlavně pro editaci videa, 3D modeling či tvorbu speciálních efektů. Díky schopnosti grafických karet provádět obrovské množství výpočtů taktéž nalézají uplatnění ve vědeckých aplikacích, práci s daty a hlavně umělou inteligencí. Ta ve svém jádru není nic jiného než obrovské množství výpočetních operací.

Profesionálové, podobně jako hráči, ocení možnosti připojení více monitorů. Připojení více obrazovek zvyšuje celkovou efektivitu práce, neboť nemusíte připínat mezi okny jednotlivých aplikací.

V profesionální sféře jsou často preferovány karty od NVIDIE. Důvod je CUDA, která snadněji umožňuje implementaci požadovaných řešení. NVIDIA má taktéž lepší integraci s vývojáři. Ovladače grafických karet NVIDIA jsou lépe optimalizované pro práci s profesionálními aplikacemi.

AMD má však taktéž pár výhod. Způsob, jakým jsou karty pro profesionální účely využívány, často vyžaduje větší množství VRAM. Karty AMD mají při stejných cenách obvykle větší paměť.

Posledním bodem je využití v Linuxu. Pokud využíváte operační systém Linux místo Windows, mají karty AMD výhodu. NVIDIA se o optimalizaci pro Linux příliš nestará a s ovladači pro Linux jsou často problémy.

Cryptomining

Posledním bodem ohledně využití GPU je mining. Dříve se grafické karty využívaly na těžbu kryptoměn, v dnešní době se však kvůli rostoucím cenám energií a spotřebě GPU od tohoto způsobu získávání kryptoměn ustupuje. Grafické karty jsou z velké části nahrazeny specializovaným hardwarem a těžit za pomoci GPU se už téměř nevyplatí.

Grafické karty podle ceny

Nejlevnější grafické karty do 4 000 Kč – vhodné pro kancelářskou práci

Nejlevnější karty jako GT 710 či GT 1030 využijete pouze jako základní obrazový výstup. Nemají téměř žádný výkon a ve většině případů jsou i integrované GPU na procesorech výkonnější. Jejich použití spočítá pouze u kancelářských a domácích PC, kde se předpokládá jenom lehká práce. Rozhodně si na nich nezapaříte.

Jedinou výjimkou pro hráče může být RX 6400 od AMD, která přeci jen trochu výkonu má, přesto se však hodí maximálně na méně náročné eSport tituly jako Counter-Strike či Rocket League

Vstupní třída do světa her – 4 000 až 7 000 Kč

Zde se objevují první karty, na kterých si lze zahrát i o něco málo náročnější tituly. Jedním z nejlevnějších modelů je RTX 3050. Stále je to karta, u které počítejte spíše s hraním ve FullHD na nižší detaily, ale přeci jen si s ní lze užít i novějších her. Z karet NVIDIA pak lze najít v nabídce také RTX 3060, která přináší vyšší výkon.

Od AMD jsou nejzajímavější karty RX 7600, které za stejnou cenu jako RTX 3060 přináší vyšší výkon (avšak za cenu horšího softwaru). Stejného výkonu pak dosahuje ARC B570 od Intelu a přidává navrch větší paměť. Zde záleží, jestli jste ochotni dát šanci nováčkovi na trhu.

Na těchto kartách počítejte s hraním většiny moderních her při rozlišení FullHD na střední detaily při 60 FPS.

Základní třída – 7 000 až 13 000 Kč

Nejpopulárnější třída karet na trhu. GPU, které zde najdete, nabízejí nejlepší poměr cena/výkon a zahrajete si na nich většinu her ve FullHD na vysoké detaily. NVIDIA zde nabízí své RTX 4060, nárůst výkonu oproti RTX 3060 je mírný, zato však získáte přístup k novějším rozšířeným možnostem DLSS Frame Generation. Za malý příplatek jsou pak dostupné RTX 5060 poslední generace s korespondujícím nárůstem výkonu. RTX 5060 i levnější varianty 5060 Ti jsou však omezeny pouze 8 GB pamětí, nejlepší volbou od NVIDIE v této cenové relaci je tedy 16GB verze 5060 Ti.

Na straně AMD tu máme nejnovější RX 9060 XT. 8GB varianta nabízí lepší výkon než RTX 5060 za stejnou cenu a 16 GB varianta svým výkonem konkuruje RTX 5060 Ti za méně peněz. AMD pak nabízí i starší generaci RX 7700 XT.

Graficky náročné hry jako Cyberpunk 2077 se zapnutým Ray Tracing si zahrajte na 60 FPS při FullHD. Pokud vypnete RT, můžete na vysoké detaily hrát i v QHD rozlišení. Naopak eSport hry jako Counter-Strike tyto karty zvládají i na 400+ FPS při FullHD rozlišení.

Střední třída – 13 000 až 25 000 Kč

Tyto karty jsou určené pro hraní v rozlišení QHD. Poradí si relativně snadno i s Ray Tracingem, takže si můžete vychutnat vysokou kvality obrazu.

U NVIDIE zde hlavní roli hrají karty 70 třídy tedy RTX 5070 a 5070 Ti.  AMD ty pak nabízí RX 9070 a 9070 XT.

Vyšší a nejvyšší třídy – 25000 Kč+

Bohužel AMD se rozhodlo, že v této generaci nebudou jejich karty konkurovat nejvyšším třídám výkonu. Zbývají nám tedy pouze NVIDIA. S RTX 5080 si zahrajete i ve 4K, pokud však zapnete RT, budete si muset dopomoct upscalingem, protože i Cyberpunk dá této kartě pořádně zabrat a při plných detailech a dosáhne ve 4K sotva na 60 FPS.

Pokud nechcete dělat žádné kompromisy, je tu pro vás RTX 5090. Výkonově jsou tyto karty bez konkurence ale připlatíte si, většina RTX 5090 totiž začíná na 70 tisících korun.

Pro přehled zde máme graf relativního výkonu grafických karet. Zdroj: tomshardware.com

Rozdíly karet dle board partnerů

Jak již bylo zmíněno na začátku, o integraci čipu a kompletaci grafických karet se starají board partneři. Ti vyrábí kompletní GPU a následně uvádějí na trh své modely. Každý z board partnerů pak na základě jednoho modelu GPU vyrábí několik různých řad, které se navzájem liší. Nejčastěji se jedná o rozdíly v chladičích, kdy levnější karty mají menší chladiče či nižší počet ventilátorů. Naopak dražší karty často disponují RGB nebo možností duálního BIOSu.

Někteří board partneři jsou exkluzivní pro jednu značku, např. Inno3D pro NVIDII, či Sapphire, XFX a ASRock pro AMD. Značky jako ASUS či GIGABYTE pak spolupracují s NVIDII i AMD.

Grafická karta Taichi od ASRock.

Nižší řady

Tyto karty splňují požadavky zadané od výrobce čipů, ale nepřináší nic moc navíc. Často mají nejhorší chlazení, jsou hlučnější a nemají žádné RGB. Příklad může být řada Eagle od Gigabyte či PRIME od ASUS.

Střední řady

Tyto karty již mají lepší vlastnosti, často jsou lépe přetaktované, takže dosahují o malinko lepších výkonů. Chladiče jsou větší a z kvalitnějších materiálů, takže GPU se tolik nepřehřívají. Objevují se s RGB. Představiteli této třídy jsou karty Gaming od Gigabyte nebo TUF od ASUS.

Vyšší řady

Ty nejlepší prémiové karty. Chladiče i ventilátory jsou nejlépe zkonstruované, takže tyto karty bývají často nejtišší, a přitom dosahují lepší teplot. RGB je běžnou součástí. Do karet jsou osazovaný také nejlepší čipy a mají tedy nejlepší potenciál pro přetaktování. Mezi zástupce těchto karet patří například AORUS od Gigabyte nebo ROG od ASUS.

Speciální karty

Nemusí se však jednat jenom o konvenční karty, ale i speciální varianty. Můžou to být například karty již v základu s vodním chlazením či speciální nízkoprofilové karty vhodné do menších počítačů.

GPU s vodním chlazením

Kompatibilita a na co si dávat pozor

Při výběru GPU je třeba si dávat pozor i na věci, které přímo nesouvisí s jejich výkonem. Na ty nejdůležitější se teď podíváme.

Konektory

GPU se v PC připojují přes fyzické rozhraní sběrnice PCIe x16. Nejnovější karty fungují na verzi 5.0, ale rychlost s jakou komunikuje karta se zbytkem PC, záleží i na verzi sběrnice na základní desce. Pokud tedy slot na základní desce podporuje pouze verzi 4.0, komunikace bude pomalejší. V praxi však má verze PCIe jen minimální vliv na výkon.

TDP, doporučený výkon zdroje a napájecí konektor

TDP (Thermal design power) uvádí jaký tepelný výkon daný komponent při plném zatížení vyzařuje, a který musí chladič této součástky umět odvést. Prakticky označuje maximální spotřebu při plném zatížení. GPU však nepracuje vždy na 100 %, takže v průměru je spotřeba nižší.

S tím souvisí doporučený výkon zdroje počítače, který udává, kolik wattů výkonu by měl zdroj mít, aby nedošlo k jeho přetížení a následnému vypnutí systému. Tato hodnota je orientační a záleží na více faktorech. Jednoduchým pravidlem pro výběr zdroje je sečíst TDP procesoru a GPU a přidat dalších 25 % až 30 % navíc.

Poslední parametr související s napájením GPU je napájecí konektor. Existují 2 typy – starší, avšak stále hojně používaný 8pin PCIe a novější, využívaný především u karet NVIDIA, 16pin PCIe (taktéž znám jako 12VHPWR). Grafické karty nejnižší třídy většinou nepotřebují napájecí konektor a postačí jim napájení ze základní desky. Karty vyšších tříd většinou využívají mezi jedním až třemi 8pin PCIe konektory nebo jeden 16pin PCIe. 16pin není ještě tak běžný a spousta zdrojů pro něj nemá vývod. Naštěstí lze použít redukci z 8pin na 16pin a grafické karty s touto redukcí přichází již v balení.

GPU s 3x 8pin napájecím konektorem

Chlazení a rozměry

Grafické karty jsou dnes velmi výkonné a vyzařují velké množství tepla. Je tedy potřeba je řádně chladit. Nejčastější způsobem chlazení jsou kovové chladiče opatřené ventilátory. Chladič pojme teplo generované čipem GPU a následně je chlazen vzduchem, který na něj přivádí ventilátory. Druhou možností je vodní chlazení, kde tekutina absorbuje teplo a následně je odvedena do externího chladiče, odkud ochlazená opět koluje zpátky k čipu.

Kovové chladiče v dnešní době mohou dosáhnout opravdu velikých rozměrů, je třeba si dávat pozor na jejich velikost. Prvním indikátorem je velikost chladiče ve slotech, tj. kolik slotů na zadní straně PC karta zabere. Většina karet je v dnešní době přes 2 až 3 sloty vysoká, ty největší mají klidně i velikost 4 slotů.

Dále jsou udávány rozměry karty v cm. Je dobré věnovat zvláště pozornost délce karty, neboť většina počítačových skříní uvádí maximální délku karty jako jeden z parametrů.

***

Nyní, když znáte vše potřebné o grafických kartách, je načase se podívat po té ideální pro vás. Jaká grafická karta to tedy bude? Využijete funkcí jako upscaling či frame generation? Ideální grafickou kartu najdete na DATART.CZ

Související články:

Technologie grafických karet

Jak vybrat procesor?

Jak vybrat základní desku?

Co je to grafická karta a proč ji váš počítač potřebuje?