Jak funguje zmrzlinovač?

Omlouváme se, pokud máte při pohledu na tento obrázek neodolatelné nutkání doběhnout si pro zmrzlinu (nebo zmrzlinovač).
Zkoušeli jste někdy dělat domácí zmrzlinu jen tak v plastové misce uložené v mrazáku? Pokud jste směs důkladně a často nepromíchávali, nejspíš byl výsledkem tuhý kus ledu plný křupajících krystalků. Mně se směs pro jistotu ještě srazila, takže u dna misky byla „extra silná“ a nahoře mdlá.
Správná zmrzlina má ale být krémová, jemná, nadýchaná… Žádná dřeň! Řešením je právě průběžné a důsledné míchání během mražení, a tady přichází na řadu zmrzlinovač.
Nevíme přesně, kde vznikla pravá zmrzlina, ale ochucený sníh a led znali už ve starém Egyptě a Řecku.
Elektřina místo bolavých svalů
Zmrzlinovače nejsou žádná novinka posledních let – patent na malý ruční model získala Nancy Johnsonová z americké Pennsylvánie už v roce 1843. Ruční zmrzlinovače chladily zmrzlinu zajímavým způsobem. Směs rovnoměrně ochlazoval led, který se rozpouštěl pomocí soli – ta jej totiž při přeměně na vodu neohřívá. Směs jste museli míchat každých přibližně deset minut, a to po dobu až několika hodin.
Dneska by byl ruční zmrzlinovač spíše raritou, i když de facto můžete tímto způsobem vyrábět zmrzlinu dodnes; jen se zbytečně nadřete. Elektrické zmrzlinovače míchají směs samy ve stanovených intervalech, a navíc poznají, kdy je zmrzlina hotová, tedy dostatečně tuhá.
Zmrzlinovač nemusí být nutně samostatný přístroj – najdete ho i mezi příslušenstvím ke kuchyňským robotům.
Na lince, nebo v mrazáku?
• 250 ml 33% smetany ke šlehání
• 2 vejce
• 100 gramů cukru
• 2 vanilkový cukr nebo lusk
Vyšleháte smetanu (klidně se ztužovačem),
ve druhé misce do světla vyšleháte žloutky
s cukrem a na konci přidáte vanilkový cukr
nebo vnitřek cca půlky lusku. Z bílků vyšle-
háte tuhý sníh. Vše pomalu, postupně,
ale důkladně smícháte dohromady.
O zbytek se postará zmrzlinovač.
Existuje několik základních druhů zmrzlinovačů. Pomineme-li, že některé jsou z principu určené spíš profesionálům, a jiné můžete mít doma v kuchyni, je nejsnazší rozdělení podle toho, kde a jak se směs chladí.
Mícháme mimo mrazák: Většina samostatných zmrzlinovačů – a také většina zmrzlinovačů, jež jsou příslušenstvím ke kuchyňskému robotu – funguje tak, že misku s dvojitou stěnou plnou chladicí směsi „namrazíte“ v mrazničce, pak do ní vlijete směs na zmrzlinu a „na kuchyňské lince“ necháte přístroj míchat. Za 20–30 minut máte zmrzlinu hotovou. Výhoda je v relativně nízké pořizovací ceně, nevýhodou je, že před přípravou další dávky musíte misku znovu namrazit, a to může trvat i 24 hodin.
Mícháme v mrazničce: Některé zmrzlinovače míchají směs v „obyčejné“ nádobě s jednou stěnou, kterou umísíte přímo do mrazáku. Buď do dveří přivřete napájecí šňůru, nebo můžete sehnat bateriový model, ale akumulátory zvládající mráz nejsou nejlevnější. Delší doba přípravy je také nevýhoda. Je ale situace, kdy podobnému zmrzlinovači nemůžeme nic vytknout, a to když je přímo součástí vaší mrazničky. Pak má rozhodně smysl.
Zmrzlinovač s chladicí jednotkou: Většinou jde o profesionální přístroje, které často zvládají přípravu větších dávek zmrzliny najednou. Protože směs aktivně chladí (na stejném principu, na kterém funguje lednice a mrazák), není nutné nádoby „předmrazit“. Zmrzlinu máte hotovou za oněch 20–30 minut a rovnou můžete začít dělat další.
