Vyvracíme mýty o mobilních telefonech. Nepočítejte jádra

Obří telefony Huawei Mate každé generace mají (v dobrém slova smyslu) legendární výdrž. A pohodlně se vejdou do ruky.

Je přirozené, že jsou lidé nervózní z nových technologií nebo jim nerozumí a nechají se snadno zmást. Mobily jsou ale na trhu už dost dlouho na to, aby se mezi uživateli definitivně přestaly šířit alespoň ty „nejprofláklejší“ mýty.

Myslíte, že kvalitu telefonu poznáte z počtu megapixelů, že jen blázen by si koupil mobil čínské značky nebo že profíci mají systém plný zrychlovačů a čističů paměti? Kdepak!

Nejdůležitější jsou jádra a frekvence

Vybíráte telefon? Studium technických specifikací samozřejmě může pomoct, kupříkladu u operační paměti opravdu platí, že „víc je líp“. Jenže jinde to tak jednoduché není. Jako typický příklad můžeme uvést procesor, kde záleží na myriádě různých parametrů. Ze samotného počtu jader a frekvence, tedy obvykle jediných uváděných údajů, nepoznáte nic. Osmijádro s 1,7 GHz může mít nejlepší telefon na trhu i hodně podprůměrný model. Jeden bude postavený na procesorové architektuře zaměřené na výkon (řekněme ARM Cortex-A73 nebo Kryo od Qualcommu), jiný bude mít klidně stejnou frekvenci, ale úspornou a méně výkonnou architekturu Cortex-A53. Jedním z vodítek ohledně výkonu může být standardizovaný test, tzv. benchmark, ale záleží třeba také na systému. Kupříkladu čistý Android je méně náročný na výkon než bývala nadstavba TouchWiz u Samsungu.

Víc megapixelů = lepší foťák

To samé, ale v ještě větší míře, platí u fotoaparátu. Záleží na světelnosti, typech senzorů, čočkách, obrazových procesorech, softwaru, postprocessingu… Rozlišení je sice důležitý parametr, ale při srovnání dvou telefonů neznamená samo o sobě nic – jak ultralevné, tak ultradrahé telefony mohou mít stejných třeba 16 Mpx. Levný model bude produkovat snímky se šumem, mdlými barvami a bez detailů, zatímco třeba špičkové telefony řady Samsung Galaxy S nebo Note budou fotit nádherně.

Malé telefony jsou nejlepší

Toto je trochu relikt dob minulých. Opravdu bývalo módní zmenšovat klasické tlačítkové telefony, aby v kapse co nejméně tížily a nezabíraly prostor. Jenže když teď vyplňuje celou přední stranu telefonu displej, tak má velká zobrazovací plocha co do sebe; při sledování filmů, prohlížení internetu i jiných aktivitách. Navíc jsou rámečky kolem displeje čím dál menší, tak se lidem i velký telefon vejde do ruky. Jednoduše řečeno jsou čím dál populárnější, a kdo zkusil velkou úhlopříčku, nechce se vrátit k malým… Vyzkoušejte si proto telefon v ruce, 5,5" může být kompaktní i velký.

Velké telefony vždy vydrží víc

S velkými telefony je spjat ještě jeden mýtus, tentokrát méně lichotivý. Není bohužel pravda, že mají za všech okolností skvělou výdrž. Láká na ni oprávněně třeba obří Huawei Mate, ale neplatí to vždy. Velká úhlopříčka znamená i větší spotřebu energie, takže i když se do mobilu vejde větší akumulátor, ne vždy se to na výdrži projeví. Ovšem rozhodně nebývá zvykem, že by velké telefony vydržely málo; v tom vás můžeme uklidnit. I když byste si před nákupem měli přečíst recenze, můžeme říct, že u velkého telefonu je lepší výdrž pravděpodobnější.

Systém v telefonu vyžaduje péči

U operačního systému Windows platí, že když se zaplní operační paměť, běh programů se výrazně zpomalí. Android ale pracuje jinak: využívá veškerou RAM, kterou má, pro aplikace, které používáte. To proto, aby se rychleji načítaly a šetřily tak práci procesoru (a tím i baterii). Systém pracuje dobře sám o sobě a spouštění různých „task-killerů“, které slibují zrychlení nebo zvýšení výdrže, je ve většině případů přinejlepším k ničemu, někdy dokonce kontraproduktivní. Neinstalujte zbytečné aplikace, občas z telefonu odstraňte ty nepoužívané, sem tam ho vypněte a zapněte (klidně v řádu několika dnů), a máte klid.

Na telefonech nejsou viry / je spousta virů

Tohle je zajímavý mýtus, pokrývá totiž oba extrémy. Škodlivý software určený pro telefony existuje, je to reálná hrozba, se kterou se můžete setkat – to byste měli vědět. Na druhou stranu se s viry setkáte prakticky výhradně v těch případech, kdy do smartphonu instalujete aplikace stažené z pochybných zdrojů nebo otevíráte vyloženě podezřelé soubory; a to navzdory varování systému. Při běžném používání můžete být relativně v klidu. Nejlepším antivirem je pořád zdravý rozum, který vás upozorní, že neznáte nikoho z Botswany, kdo by vám mohl posílat dárek ze soutěže, o které ani nevíte...

Čína nevyrobí nic kvalitního

Tento mýtus si zaslouží zboření nejen u telefonů. Zaprvé se v Číně, respektive v Asii vyrábějí i modely spousty evropských či amerických značek, zadruhé pocházejí z Číny někteří z nejlepších výrobců. Za všechny jmenujme Huawei/Honor, případně Xiaomi. Samsung a LG jsou pro změnu z Koreje. Všichni zmiňovaní patří na mobilní špičku a potvrzují, že Čína sice umí vyrobit levný šmejd, ne že ne, ale za adekvátní sumu peněz zvládne zajistit i špičkovou kvalitu.

Záření telefonů udělá popcorn

Tato pověra je tak absurdní, že ji zmiňujeme jen z povinnosti, v zájmu pobavení laskavého čtenáře. Ne, telefony nejsou mikrovlnka, tak se nenechte zmást vtipnými, leč podvodnými videi na internetu.

Ne, opravdu telefony popcorn nepřipraví, stejně jako neuvaří syrové vajíčko… ani váš mozek.

Telefony způsobují rakovinu

Poslední mýtus má naopak něco do sebe a vyžaduje trochu úvod. U některých vědeckých teorií je těžké doložit (případně to není možné), že stoprocentně neplatí. Postupuje se obvykle tak, že se vědci snaží prokázat opak, tedy existenci nějakého jevu. U mobilů se postupovalo právě takto – studií zaměřených na údajně škodlivá záření a jejich vliv na neplodnost, rakovinu a další nemoci byl bezpočet. Negativní účinky výzkumníci nezjistili. I když tedy nemůžeme říct s absolutní jistotou, že mobily jsou neškodné, nezdá se, že by byly nebezpečné. Snaha byla, ale důkazy podporující teorii o nebezpečných zářeních se prostě nenašly.