Štěstí složené z maličkostí

Ze všech stran se na nás valí negativní zprávy, ať už „z domova“ nebo ze světa. Kdo se alespoň trochu zajímá o politiku, má téměř jisté, že ho každý den něco vytočí, bez ohledu na to, jaká je jeho politická příslušnost. Ale ono je toho víc. Abych si potvrdila, co právě teď píšu, otevřela jsem si server se zprávami. Z šesti hlavních zpráv se dvě týkají politiky, třetí terorismu, čtvrtá těžce nemocného novorozence, další výbuchu sopek v Peru a poslední oznamuje úmrtí populárního zpěváka. To je pro mě dost pádných důvodů, abych se radovala z toho, že se dva lidé mají rádi a chodí na procházku s kávou v ruce.

Rada od nobelisty

Daniel Kahneman

Izraelsko-americký psycholog s přesahem
do ekonomie. Proslavil se zejména pro-
spektovou teorií. Její formulací se dotkl
několika zajímavých témat, o kterých víme,
ale neradi si je připouštíme.
Třeba že člověk má sklony přeceňovat
málo pravděpodobné varianty průběhu
událostí („Určitě mě dneska vyvolá k tabuli.“)
a naopak ty pravděpodobnější možnosti
bagatelizuje („Klid, neříznu se… Au!“). Určitě
na sobě pozorujete i averzi ke ztrátě. Radši
se smíříte s horší odměnou, než abyste si
zavřeli vrátka k zisku něčeho jiného, chcete
mít co nejširší možnost volby. Neříkejte, že
vám to není povědomé…

Co se týče radosti a štěstí, snažím se v životě fungovat podle teorie nositele Nobelovy ceny za ekonomii, usměvavého psychologa Daniela Kahnemana. Ten se mimo jiné zaobíral vnímáním zážitků. Přišel s myšlenkou, že náš zážitek utváří zejména to, jak jsme se cítili v té nejvíce intenzivní chvíli, a následně to, jaký byl jeho závěr. Můj neoblíbenější příklad: Když jste na týdenní dovolené, na které vám neprší jenom 3 dny, ale zažijete během nich něco skvělého a poslední den se vydaří, tak to budete považovat za skvělou dovolenou. A právě téhle teorii se snažím přizpůsobit své dny.

Každý den si najdu alespoň jednu chvíli, kterou si naplno užívám a s úsměvem na rtech se snažím také svůj den končit. Nemyslet před usnutím na práci, nepřeříkávat si povinnosti příštího dne, ale naopak naplno prožít večerní klid a pohodu. A co se týče těch vrcholů dne, mohou být pro každého úplně jiné.

Jaké zážitky utvářejí náš den?

Pro mě to někdy je kávový rituál, co máme s kolegyněmi. Když dorazí do práce poslední z nás, společně se zvedneme a jdeme si do kuchyňky udělat kafe. Je to sice trochu neefektivní, protože máme jen jeden kávovar, zároveň si u něj ale stihneme říct všechno důležité, pobavit se a naladit se na nový pracovní den. Mimochodem káva v těle nejen zvyšuje koncentraci dopaminu, který působí v určitých oblastech mozku a vyvolává příjemný pocit spokojenosti a štěstí. Tenhle bod je tak téměř sázkou na jistotu. Jde jen o to si to uvědomit a těch pár minut nebrat jako samozřejmost.

Podobně se dá zpříjemnit třeba cesta do práce. Když se v autobuse rozhlédnete kolem sebe, většina cestujících se tváří otráveně a znuděně. Přitom stačí docela málo. Třeba si na cestu připravit do termo-hrnku oblíbený čaj a vzít si s sebou knížku. Z každodenní rutiny či povinnosti si tak snadno uděláte „chvilku pro sebe“. Čtení navíc zlepšuje jazykové schopnosti a pomáhá snižovat stres a nervozitu. Podle výzkumu anglických vědců se příznivé účinky čtení projeví už po šesti minutách, takže si je cestou do práce stihne užít většina z nás. No a kdo se na čtení v městské dopravě špatně soustředí, může sáhnout po sluchátkách a audioknize.

A co třeba tanec, tancujete někdy? Pustit si oblíbenou písničku a zatrsat si v obýváku jako Dušek s Holubovou v Pelíškách nebo se ve stylu Hříšného tance pár minut ploužit po ložnici… koukali, jak to potěší, prokrví tělo, zahřeje a po pár opakováních zlepší postavení těla a pomůže od ztuhlosti nebo bolesti zádových svalů. O utužení partnerských vztahů pak ani nemluvě.

Dárky opravdu pro každého aneb krása „sebeobdarování“

Dalším důvodem radosti jsou dárečky. Já osobně mám pocit, že si je moc často nedáváme. Nemám teď na mysli narozeninové nebo vánoční, ale dárky jen tak pro radost. Speciální kategorií jsou dárky, které koupíte sami sobě. Dopřávat bychom si je měli zcela bez výčitek. Já si třeba docela často kupuji řezané květiny a tohle „sebeobdarování“ můžu jen doporučit. Už máte doma ten termo-hrnek na zítřejší cestu do práce? Potěšit dokáže třeba i taková drobnost jako je nový kuchyňský nůž. Samozřejmě jen když nezapomenete, že je nový a nevrhnete se do krájení s vervou potřebnou k tomu, aby ten starý vůbec něco ukrojil. A tak by se dalo pokračovat.

Už řečtí filosofové tvrdili, že štěstí není jen nahodilý pocit, nýbrž výsledek rozumně vedeného dobrého života. Zkusme tomu štěstí jít trochu naproti, dělejme si malé radosti a važme si jich. Díky těm drobným radostem totiž vznikají příjemné dny a z příjemných dní si můžeme složit krásný život. A až příště pojedete do práce, zkuste se alespoň na někoho usmát. Ono se vám to vrátí a na světě nám bude zas o něco líp.