Testovali jsme nezničitelnou kameru GoPro HERO4

GoPro HERO4 Silver je kamera na zážitky, což poznáte už z balení, na kterém trůní v průhledné skořápce.

Pod ní najdete základní literaturu i v češtině a základní příslušenství. Slovo základní je skutečně na místě, protože výbava ke GoPro je snad nekonečná. Prodávají se držáky na kytary, na zápěstí, na popruh batohu, rukojeti klasické i skládací, trojnožky, tzv. husí krky a když připočtete vychytávky v podobě různých nabíječek, pouzder, plováků a filtrů, můžete stát v obchodě u police s vybavením až do zavíračky.

Vzhledem k šíři využití akčních kamer by se výrobce nikdy nezavděčil všem, do balení se proto dostaly jen základní pomůcky pro montáž, tedy držák na helmu ve dvou podobách (snížené a klasické) a nástavec umožňující připevnění z boku. Chybět nesmí ani odolné pouzdro, tzv. housing se dvěma rámečky kryjícími poprvé se objevující dotykový displej. K čemu dva? Jeden je vodotěsný, druhý je jakousi ohrádkou pro zvýšení mechanické odolnosti – displej skrz něj ale obsloužíte lépe.

Jako malý bonus najdete v krabičce i nálepky s logem GoPro. Takhle se dělá marketing!

Design: každá maličkost má svůj smysl

Určitě jste už někdy kameru HERO viděli: malý a jednoduchý kvádřík, ze kterého o pár milimetrů vystupuje samotný objektiv. V ruce vypadá až roztomile, nezabere ani polovinu dlaně. Navíc má velmi příjemný povrch, jenž by se dal definovat jako kombinaci plastu a gumy, často nazývanou jako soft-touch. Kamera díky této úpravě neklouže ani ve zpocených rukách nebo rukavicích – zvlášť na kožených nebo gumových skoro až lepí.

Pokud mrknete na HERO4 zepředu, zjistíte, že kromě čočky zabírá čtvrtinu plochy informační displej bez podsvícení, další čtvrtinu obsadilo zapínací tlačítko kombinované s přepínačem režimů a zbytek vyplňuje už jen označení modelu.

Na zadní straně ani není pro soft-touch prostor, celý bok totiž zabírá dotykový displej s úhlopříčkou 1,75" a rozlišením QVGA (240 × 320 pixelů), který je zároveň nejviditelnější změnou proti starším generacím i nejvyššímu modelu GoPro HERO4 Black. Vedle něj zbyla jen škvírka pro GoPro port a miniaturní tlačítko pro vypínání displeje.

Jistě se proto ptáte, jak se HERO4 připojí k počítači a jak se ovládá. Svá videa přenesete ke zpracování buď přes mini USB kabel místo frekventovanějšího micro USB, případně je lze rovnou přehrávat přes micro HDMI konektor. Oba se spolu se slotem pro microSD karty do velikosti 64 GB schovávají pod drobnou krytkou. Pozor, neztraťte ji!

O ovládání se pak stará trojice kruhových tlačítek. Moc se mi líbilo jejich umístění – každé je na jiné straně, takže si je rozhodně nespletete a ještě se prsty snadno zapřete o protilehlou stranu, aby se veškerá síla nepřenášela na držák. Nahoře nahmatáte spoušť, vepředu vypínání a z boku tlačítko nastavení a tagování výjimečných momentů.

Kamera se živí z akumulátoru o kapacitě 1160 mAh, zasunutého do vlastní šachty. I díky němu je stále poměrně lehká – 83 g se ještě nosit dá. S odolným krytem vodotěsným do 40 m váha naroste na 147 g.

V průhledném brnění

Po převlečení do housingu celek zmohutní. Subtilní kameru obalí průhledné pouzdro složené ze dvou kusů: samotné skořepiny a vyměnitelných dvířek. V balení najdete jejich dvě varianty – jedna je pouhým rámečkem, druhá vodotěsnou krytkou s podporou pro dotykový displej. Obě části k sobě pojí bytelná páková spona. V rukavicích ji sice neotevřete, ale svůj účel pojistky plní o to lépe, výrazné klapnutí bezpečně informuje o tom, že je „brnění“ vodotěsně uzavřené.

Samotný displej pak v kombinaci s pouzdrem slouží spíše jako zobrazovací jednotka. Dotyky sice registruje přes pružnou fólii, vystouplé rámečky a snížená citlivost ale přeci jen komfort nezvyšují. GoPro přežije opravdové psí kusy a ne všechny má na svědomí jen housing. Sami jistě najdete videa, jak kamera letí ze čtvrtého patra, dostává zásah letícím kamenem, vaří se ve vroucí vodě, dokonce jsou zdokumentovány i případy, kdy model HERO2 spadnul prakticky z vesmíru a přežil.

Ovšem nikdy není nad vlastní zkušenost a tak jsem HERO4 Silver vzali na pár míst, co zdraví nesvědčí. Přežila zahrabání ve štěrku, hody do vody, hody za hlavu, jízdu vysokou rychlostí, pády na podlahu nepočítaje. Věřte, že je zábava už jen sledovat, jak se ostatní tváří, zatímco vy týráte kameru a zjišťujete, že pořád drží v perfektní kondici.

Kamera na dálkové ovládání

K ovládání jsem si vybral aplikaci pro mobilní telefon. Prvním krokem proto bylo spárování GoPro s Androidem, HERO4 zvládá komunikaci přes Bluetooth i Wi-Fi. Jinak jde použít dotykový displej, ovšam ani tlačítka na kameře nejsou k zahození - pokud se naučíte nazpaměť strukturu menu, dokážete celou kameru ovládat i poslepu a smartphone se stane jen pojistkou. Pokud byste používali kamer vícero (jednu na helmu, druhou na kapotu, třetí na zadní nárazník, čtvrtou na dron, pátou na …), můžete se z aplikace připojit ke každé zvlášť.

Postprodukce není nutná

GoPro HERO samozřejmě není jediná outdoorová kamera, je však zdaleka nejslavnější. Vděčí za to primárně kvalitnímu výstupnímu materiálu. Jistě, stále je citlivá na dostatek světla, nicméně 1/2,3" snímač se světelností f/2.8 se snaží, seč může. Ostatně i výstupní parametry svědčí o minimální ztrátě dat – bitrate videa u HERO4 Silver dosahuje hodnot až 45 Mb/s, zatímco průměr u dosud námi testovaných kamer se pohyboval okolo 25 Mb/s. Maximální rozlišení snímače je shodné s edicí Black, tedy 12 Mpx, což na focení bohatě stačí, bohužel se při něm projeví absence stabilizace, která překvapivě nevadila při videu – dokonce ani při natáčení z ruky!

Režimy nahrávání začínají na 4K rozlišení při 15 FPS, což se bude hodit nejvíc na časosběrná videa, ale už ve 2.7K dosáhnete na plynulých 30 snímků za vteřinu. Už video ve 1440p můžete natáčet v nadstandardních 48 FPS a klasické Full HD má strop při 60 FPS. Nejvyššího zpomalení času dosáhnete sice u WVGA rozlišení při 240 snímcích za vteřinu, ale ruku na srdce – i 120 FPS v HD kvalitě je využitelnější.

Jistě vás bude zajímat i reálná kvalita. Bohužel počasí nám příliš nepřálo, takže nedošlo na prosluněné záběry ani na koupání, zato jsme mohli prověřit video z deštivého podvečera. Chvíli jsme si hráli s kapkami deště, abychom vypozorovali, jak se housing projeví na zvuku a nedostatek světla na šumu.

V obou aspektech GoPro překvapilo. Dopady kapky do louže byly slyšet, ač jakoby z větší dálky. Všechno zlé je však pro něco dobré a kryt se projevil jako vynikající opatření proti hučení větru při vyšších rychlostech. Ani výrazné neonové protisvětlo nakonec nevadilo – kamera se naladila spíše na podmínky prostředí než vývěsní štít a změny jasu ji nepřekvapily.

Pro velké režiséry

Pokud jste někdy viděli originální záběry z televizních kamer, asi mi dáte za pravdu, že příliš vábně nevypadají. Je to proto, že se nasbíraný materiál posléze koloruje z neutrálních odstínů. Byť zní šíleně, že by „obyčejná“ kamera z obchodu mohla natáčet hrátky Jamese Bonda, je to možné díky režimu Protune. Pokud ho zapnete, kamera použije neutrální barevný profil a snímá čistá data z čipu, zatímco efekty doplníte později na počítači.

Podobnou hračkou je i režim SuperView, který je jakýmsi hybridem mezi širokoúhlým záběrem a rozměrem snímače s poměrem stran 4:3. V tomto módu je obraz „roztažen“ tak, aby bylo zužitkováno veškeré dopadající světlo, ale výsledný obraz mohl nabýt rozměrů 16:9.

Pokud TomTom Bandit spoléhal na vytváření videí v mobilní aplikaci, GoPro servíruje celý počítačový program. V něm sice nepřipravíte video během pár minut, získáte však zdarma software na přípravu klip a filmů se všemi ingrediencemi, které z akčních záběrů udělají akční film.

Sečteno podtrženo: klobouk dolů

Do začátku testování jsem si myslel, že GoPro má perfektní reklamní komunikaci, pokud však dojde na činy, jsou produkty této značky víceméně na stejné úrovni s konkurencí. Jedna možná bude lehčí a menší, druhá zvládne komunikaci přes Wi-Fi, třetí bude nabízená s rozmanitějším příslušenstvím, ale všechny si kvalitou budou těsně konkurovat. Poté, co jsem viděl první vlastnoručně zhotovené záběry, mě skepse přešla. Opravdu to byl rozdíl.

Starost z chybějící stabilizace se rozplynula, i když do teď nevím, jak celý mechanismus funguje, dotykový displej se stal příjemnou alternativou oproti tlačítkům a mobilní aplikace dostala kameru i do nejextrémnějšího sportu, tzn. praktického života, když jsem potřeboval zkontrolovat ve 4. patře těsnění okolo komína.

Na celé kameře je navíc patrné, že její designéři vystrčili nosy z grafických studií a šli se poptat sportovců, co od akční kamery očekávají. Nízkou hmotnost, schopnost pracovat v šeru, neklouzavý povrch, mechanickou odolnost… Všechny podmínky, které jsem na GoPro kladl, splnila a jen současné technologie brání další redukci hmotnosti bez dopadu na kvalitu.