Recenze Panasonic SC-HTB885EG: Soundbar mýty bořící

Stylový soundbar byste možná přehlédli, ale určitě ho uslyšíte!

Asi tušíte, že když se objevil trend tzv. soundbarů, jakožto milovník pořádného železa jsem byl skeptický. O jejich kvalitě mě nepřesvědčily ani nejrůznější testy českých i zahraničních serverů, ani věhlasné značky. Dopadlo to tak, že jsem si koupil tzv. „party“ reproduktor, který působí poctivě (objemem i velikostí měničů uvnitř), má výkon a ještě se dá přenášet. Je to spíš přechodné řešení, ale funguje celkem dobře. A dětem se bude hodit, až mě omrzí.

Jenže pak přišla možnost vyzkoušet si jeden takový soundbar na vlastní kůži během 14 denního testování. A nutno říct, že nastalo lehké prozření… i malé a kompaktní věci prostě mohou fungovat. Stačí, když se na to výrobce nevyflákne a použije kvalitní komponenty!

Panasonic nic neodbyl

Panasonic SC-HTB885EG (horší název to mít ani nemůže) není jen tak ledajaký obyčejný soundbar střední třídy. Tenhle je vyroben v Japon... ehm vlastně v Malajsii. Ale japonskou firmou Panasonic – to už by mělo něco znamenat, ne?

Trochu rozporuplné pocity ve mně budila konstrukce bezdrátového subwooferu – spodní plastová klec je našroubovaná na dřevěnou bednu, ale ta je dost lehká, váží jen 5,5 kg. Uvnitř je 16cm basový reproduktor o výkonu 250 W a samozřejmě nesmí chybět bassreflex, zde směrovaný do podlahy, aby to mělo patřičnou šťávu – na polici se tedy úplně nehodí.

Subwoofer je překvapivě lehký, ale na výkon to nemá vliv.

Mnohem důležitější částí sestavy je však samotný soundbar s celkem pěti (!) reproduktory o průměru 6,5 cm. Jejich malý rozměr by mělo vynahradit právě množství reproduktorů, které jsou navíc rozprostřeny na slušné šířce 1 125 mm. Výsledek by měl dát dalších 250 W, takže celkový výkon sestavy byste změřili jako těžko uvěřitelných 500 W v 5.1 kanálech.

Také další výbava, tentokrát konektorová, dává tušit, že to výrobce opravdu neodbyl – nechybí optika, ani HDMI výstup se zpětným kanálem ARC a další dva HDMI vstupy pro připojení BD/DVD či jiného přehrávače nebo satelitu/set-top boxu. O kousek dál je pak vstup napájení a výstup pro infračervený přijímač, se kterým lze využívat dálkové ovládání.

Konektorů je víc, než pravděpodobně budete potřebovat. Signalizační dioda na subwooferu spíš mžourá, než svítí, takže neruší.

Na zeď i na polici

Bohužel jsem nemohl umístit soundbar na zeď a využít tak jeho schopnosti na maximum. Naštěstí jej lze i položit na stolek či polici. Jen potom nevidíte zabudovaný displej, který nejenže neruší, ale zobrazuje se na něm více informací, než byste čekali.

Oklikou se tak dostávám k funkcím, kterých rozhodně není málo. Můžeme je rozdělit na dvě kategorie – zvukové a provozní. Na soundbaru lze nastavit zhasnutí displeje po 5 s, vypnutí přístroje po 20 minutách bez signálu, limit hlasitosti po zapnutí přístroje, přepnout Bluetooth modul do pohotovostního režimu nebo zvolit mezi režimem umístění „Na stole“ nebo „Na zdi“. Zvukové možnosti shrnuje tabulka:

Možností je opravdu hodně, až mě to překvapilo. Nejlepší na tom je, že jednotlivé režimy se od sebe zvukově liší. Speciální efekty ve filmu natřásají vaši zadnici skrze subwoofer mířící do podlahy, naopak hudba je plná čistých tónů jakékoliv frekvence a tak si ji vychutnáte opravdu naplno. A pokud sledujete zprávy nebo sportovní přenos, je hlas moderátora daleko srozumitelnější, než při zvuku z televizních reproduktorů.

Ovládání je umístěno z boku, aby nerušilo čistý vzhled. Stejně ale budete používat dálkové ovládání...

Začínáme s poslechem

Po pročtení manuálu a správném zapojení (to má svá specifika, takže opravdu čtěte) je konečně na čase se pustit do poslechu.

Ihned po zapnutí sestavy se Panasonic SC-HTB885EGK sám spojí s televizí, stačí jej mít v elektrické síti a na zadní straně zapnout tlačítko, které díky jeho velikosti nahmatáte i poslepu. Dosud zhasnutá dioda se rozbliká zeleně a po spárování zůstane svítit. Je opravdu decentní a nebude rušit ani ve velmi temné místnosti, zvlášť když si subwoofer můžete díky bezdrátovému spojení se soundbarem umístit v podstatě kamkoliv.

Díky podpoře Viera Link je možné sestavu po připojení k televizoru HDMI kabelem ovládat jediným dálkovým ovladačem. Při každém zapnutí televize se systém zapne automaticky, což je velmi pohodlné (nikoliv samozřejmé, musíte mít totiž kompatibilní zařízení). Zvuk do soundbaru proudí skrze HDMI kabel, ale máte také možnost využít optiku – HDMI kabelu se ale stejně nevyhnete, je potřeba jím propojit obrazový výstup, protože k soundbaru se připojuje také přehrávač nebo set top box, jejichž obraz proudí do televizoru. Právě automatické zapínání a vypínání je velice praktické a jelikož je Blu-ray přehrávač zapojený nově do soundbaru a ne do televizoru, kvalitní zvuk z Blu-ray disku jde přímo do koncového zařízení. 

Satelitní přijímač bohužel nevlastním, takže zbývalo vyzkoušet propojení přes Bluetooth, resp. NFC. To funguje jen s Androidem 4.1 a vyšším, pokud jej nemáte, je potřeba si stáhnout ještě aplikaci Panasonic Music Streaming. Jakmile se však jednou spojíte, bude každé další propojení otázkou vteřin, stačí být v dosahu. Dokonce se na vestavěném displeji ukáže název vašeho zařízení, takové detaily opravdu potěší!

Subwoofer, to je, oč tu běží

Jak už jsem naznačoval výše, množství nastavení různých zvukových režimů mě příjemně překvapilo. Na druhou stranu právě při jejich přepínání by se hodilo mít soundbar na zdi, z gauče totiž není vidět na displej a tak se buď musíte naučit to odhadnout, nebo se prostě zvednout. Mě jakékoliv přepínání díky tomu brzy omrzelo a vystačil jsem si se základní volbou mezi News, Standard a Cinema, případně Music.

Vyzkoušel jsem i různé úrovně basů subwooferu – kromě první jsou opravdu silné, takže v klasickém bytě vidím využití spíš příležitostně, třeba když chcete naštvat sousedy nebo udělat dojem na kamarády. Nic to ale nemění na pocitu, že bez subwooferu by výsledný zvukový zážitek zdaleka nebyl tak silný, jako s jeho pomocí To jsem ostatně vyzkoušel záhy vypnutím subwooferu. V tu chvíli se projevila fyzika a mé prvotní obavy, že 6,5 cm reproduktory v soundbaru opravdu nejsou zase tak výkonné. Zázraky se nekonají, ale pořád je to pořád lepší, než plechový a nevýrazný projev reproduktorů v televizi.

Televizní signál, pokud koukáte na zprávy nebo seriály, zatím u DVB-T nenabídne dostatečnou kvalitu, takže si ze zvuku na zadek nesednu. Podstatně jiná písnička je to ale při sledování Blu-ray disku. Já jsem si vybral sci-fi pecku Interstellar, kde je ta nejvyšší možná kvalita obrazu i zvuku. A výsledek? Skoro jako v Imaxu, bez legrace! Myslím, že než soundbar vrátím, ještě jednou nebo dvakrát se na Interstellar musím podívat.

Verdikt

Byl jsem, stejně jako u každého jiného zmenšování a ztenčování, trochu skeptický. „Objem ničím nenahradíš“ se tu ale stává jen prázdným steskem staromilců, kteří se neodprostili od zažitých zvyků a cokoliv moderního, co má nahradit jejich obrovská zařízení z minulého století, je pro ně vyhazování peněz. „Vždyť staré počítačové 5.1 repráky k PC budou mít daleko lepší efekt.“ Nebudou, vím, o čem mluvím, protože jsem je také donedávna měl. Ten komfort ovládání, design, minimální prostor pro instalaci a maximální zážitek je víc než vynikající. Pokud máte placatou televizi střední třídy, která vás zvukem neuspokojí, je soundbar jediné možné KOMPAKTNÍ řešení. Jen bych vybíral z těch se subwooferem.