☘️Co je to digitální odpad, jak ho vytváří naše online aktivita a jak ho omezit?

Staré fotky, nepoužívané aplikace, zapomenuté e-maily či nadbytečné dotazy na AI generují obrovský digitální smog. Přestože je tento odpad neviditelný, ukládá se na masivních serverech po celém světě, které spotřebovávají gigantické množství elektřiny a vyžadují infrastrukturu, která drancuje neobnovitelné zdroje Země. Zjistěte, jak neviditelná data zatěžují naše životní prostředí a jak začít s efektivním digitálním úklidem ještě dnes.

Co je digitální odpad?

Digitální odpad (někdy označovaný také jako digitální smog) jsou všechna nadbytečná, duplicitní, stará nebo neaktivní data, která nepoužíváme, ale přesto jsou natrvalo uložena v digitálním prostoru.

Každé takové datové úložné centrum běží 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu a vyžaduje obrovské množství elektrické energie nejen na samotný chod počítačů, ale zejména na jejich masivní chlazení. Na jejich výrobu a údržbu se navíc spotřebovávají cenné neobnovitelné zdroje a kovy vzácných zemin. Naše neustálá online bdělost tak přímo zvyšuje emise skleníkových plynů a prohlubuje klimatickou krizi.

Na rozdíl od klasických odpadků jde o neviditelný odpad, proto si jeho enormní environmentální dopad na naši planetu uvědomujeme jen velmi málo, nebo spíše vůbec.

Nejčastější druhy digitálního odpadu

• Temná „dark“ data: Soubory, zálohy a systémové záznamy, které firma nebo jednotlivec jednou vytvořili, uložili a od té doby je nikdo nikdy neotevřel.
• Staré e-maily a prázdné schránky: Nevyžádaná pošta (spam), newslettery, tisíce přečtených zpráv či e-maily s velkými přílohami, které roky jen zabírají místo.
• Duplicitní soubory: Stejné fotky, videa nebo dokumenty uložené na více místech najednou.
• Nepoužívané aplikace a webové stránky, staré účty na webech: Mrtvé projekty a stará data visí na serverech a zbytečně spotřebovávají elektřinu.
• AI balast: Uložená historie promptů, obrázků, vygenerovaných souborů atd.

Jak vzniká digitální odpad?

Na tvorbě a zvětšování digitálního smogu se aktivně podílí každý z nás. Často si ani neuvědomujeme, kolik digitálního odpadu denně vyprodukujeme a uchováváme. Nejčastěji jde o:

• Zapomenuté e-maily: tisíce newsletterů, potvrzení o doručení, spam, rozepsané koncepty, které už nikdy nedopíšeme, maily s velkými přílohami, na které se už nepodíváme atd.
• Fotky a soubory: Téměř identické fotky jedné věci či osoby z každého úhlu, rozmazaná nebo nepovedená videa, záznamy, které si už ale nikdo znovu nepustí, a fotky, na které se nikdo nepodívá. Patří sem i uložené a zálohované soubory a pracovní, studijní dokumenty apod.
• Nepoužívané aplikace: Aplikace, hry, návody, nástroje, které jsme si stáhli a použili nanejvýš jednou, stále spotřebovávají data, i když je nepoužíváme.
• Mrtvé účty, profily: Fóra, e-shopy či sociální sítě, které nenavštěvujeme nebo jsme na ně zapomněli, stále na pozadí „žijí“ a mají nemalou (s)potřebu energie.
• Zbytečné využívání AI: Generování velkého množství obrázků a textů „jen tak“, nepřesné prompty a jejich vylepšování, fráze, které vytvářejí zbytečné odpovědi. Rychlost generování masivně zahlcuje úložiště.

Umělou inteligenci využíváme velmi často neefektivně a zbytečně, přičemž spotřebujeme obrovské množství energie a výsledky mnohdy ihned „zahodíme do koše“. Například vygenerování jednoho obrázku pomocí AI spotřebuje přibližně tolik energie, kolik vyžaduje plné nabití vašeho smartphonu.

Jak škodí digitální odpad životnímu prostředí

Slyšeli jste už o uhlíkové stopě? Jde o pomyslný lidský podpis na naší planetě, který měří celkové množství skleníkových plynů uvolňujících se do ovzduší vlivem činností našeho každodenního života (způsob dopravy, stravování, spotřeba elektřiny atd.).

Produkcí digitálního smogu vzniká digitální uhlíková stopa, která dnes globálně tvoří 1,5 – 4 % z celkového množství skleníkových emisí a je srovnatelná s emisemi z letecké dopravy. 

Každý e-mail, písnička na Spotify, video na YouTube nebo fotka na Instagramu fyzicky existují. Jsou uložené na masivních serverech v datových centrech po celém světě. Ukládání digitálního odpadu přímo spotřebovává nejvzácnější neobnovitelné zdroje naší planety. Aby servery v datových centrech vůbec dokázaly fungovat, musíme ze země vytěžit drahé a vzácné kovy jako neodym, zlato, kobalt či tantal, jejichž těžba často devastuje lokální ekosystémy. Tyto obří serverové haly navíc denně spotřebovávají miliony litrů pitné vody na chlazení a jsou poháněny elektřinou, která stále z velké části pochází z fosilních paliv. Každý smazaný e-mail tak v konečném důsledku šetří nejen energii, ale i omezené nerostné bohatství Země.

Kolik digitálního odpadu průměrně vytvoří jeden člověk

Žijeme v dobách takzvané digitální obezity. Podle odhadů až 60 % všech vyprodukovaných dat se už nikdy znovu nepoužije.

Digitální odpad v současnosti prudce zvyšuje AI (umělá inteligence). Každá zbytečně položená otázka umělé inteligenci musí pro odpověď vykonat miliardy matematických operací za sekundu, přičemž spotřebuje v průměru 10krát více energie než vyhledávání přes Google, které vám poskytne existující stránky s hledaným tématem.

Pro lepší ilustraci enviro zátěže a objemu produkce digitálních emisí přikládáme tabulku srovnání:

Digitální aktivity vs. reálná spotřeba v domácnosti

5 způsobů, jak minimalizovat digitální odpad hned teď

• Třiďte svá data a vymažte duplicitní data: Ukládejte si do paměti a na servery jen ta data, která skutečně využijete a potřebujete. K odstranění duplicitních fotek a videí můžete využít i vestavěné nástroje, například v iPhonech s iOS (Duplikáty ve Fotkách) i v Android smartphonech (Smazat v Google Files), případně bezplatný program ccleaner pro PC nebo například DigitalVolcano, pokud potřebujete udělat generální úklid ve svém zařízení.
• Odinstalujte si staré a nepoužívané aplikace.
• Pravidelně uklízejte v úložištích i e-mailech: Odhlaste si odběr newsletterů, které nesledujete (odkaz najdete vždy na konci takového e-mailu), vysypejte koš a vymažte spam i rozepsané koncepty, které už nikdy neodešlete, či poznámky, u kterých už ani nevíte, k čemu se vztahují. Vymažte si zprávy s velkými přílohami, zkrátka všechno, co už nepotřebujete.
• Streamujte v nižší kvalitě a přeposílejte velké přílohy na úložiště (cloud), nikoliv e-mailem. Nesledujte filmové a video streamy ve vysokém rozlišení jen „na pozadí“ – jde o žrouty energie s vysokým apetitem.
• Využívejte AI (umělou inteligenci) s rozumem: Neklaďte zbytečné otázky a úkoly a naučte se efektivně psát prompty. Promazávání starých dat, historie vyhledávání a promptů je řešením i v této oblasti.

I spotřebiče produkují digitální odpad

Moderní inteligentní spotřebiče nám usnadňují práci a fungování v domácnosti každý den. Ale i ony si díky svým smart funkcím vybírají nemalou daň v podobě vytváření digitálního odpadu.

Mnohá smart zařízení máme propojená se svými smartphony a díky neustálému připojení k internetu tak generují nepřetržitě obrovská množství dat, která se hromadí od uživatelů z celého světa v obrovských datových centrech, kde spotřebovávají energii na ukládání a chlazení. Ale i zde existuje několik způsobů, jak tento neviditelný odpad minimalizovat:

• V nastaveních v aplikaci zrušte „Sdílení diagnostických dat“, resp. odesílání analytických výstupů z vašeho používání spotřebiče, pokud to nevyužíváte.
• Vypněte historii a ukládání čištění, praní a podobně (pokud je nepotřebujete a nevyužíváte), také je nepřipojujte k domácí Wi-Fi síti, pokud nepoužíváte například ovládání na dálku.
• Vypněte nepoužívané smart funkce na TV a dalších zařízeních.
• Ukládejte data záznamů z kamer na domácí síťová úložiště nebo microSD karty.
• Nekupujte zbytečně smart zařízení, která reálně nevyužijete.

Když se vám rozbije například mixér či lednička, jde o fyzický elektroodpad, takzvaný E-waste. Zjistěte, kde odevzdat elektroodpad, abyste ho odevzdali správně.

Jaké jsou plány do budoucna?

Lepší zprávou je, že tento druh odpadu můžeme uvědomělými kroky snižovat, resp. produkovat ho méně.

Ekologická recyklace dat a minimalizování digitálního odpadu je hlavním tématem i mnoha gigantických společností, které hledají nová technologická řešení a inovace zejména v oblasti chlazení serverů (už teď se využívá např. imerzní chlazení speciální nevodivou kapalinou nebo chlazení absorpcí atd.), znovuvyužití odpadního tepla a vod v rámci městské infrastruktury (přečištěná odpadní voda chladí datová centra namísto pitné vody či vyprodukované teplo z datových center slouží k vytápění domácností) a ekologické likvidace hardwaru (nové možnosti recyklace pevných částí počítačů bez vzniku toxického elektroodpadu) či výroba částí hardwaru na rostlinné bázi.

Proti digitálnímu odpadu bojují i samotné AI algoritmy, které inteligentně řídí chod datových center a servery uspávají, když nejsou potřeba. Tyto AI systémy zároveň automaticky vyhledávají na firemních serverech duplicity, staré dokumenty či nepoužívaná data a navrhují je k okamžitému smazání.

***

Skutečný digitální detox nespočívá jen v odložení smartphonu, ale také v rozhodnutí nakládat chytře s naším neviditelným odpadem. A proto jeden velký jarní úklid věnujme i našemu digitálnímu světu, abychom ulevili našemu jedinému domovu – naší planetě.

Související chlánky:

• Mikroplasty ve vodě: Jak vznikají a jak je můžeme omezit
• Mikroplasty v praní
• Co je greenwashing, jak ho poznat a jaké změny přináší nová směrnice EU?