Gramofon slaví 130 let!

Fonograf vs. Gramofon

Cesta to však nebyla tak jednoduchá, jak se po úvodních slovech může zdát. Berliner s gramofonem totiž musel soupeřit s jeho předchůdcem – fonografem Thomase Alvy Edisona, tedy vůbec prvním přístrojem pro nahrávání a reprodukci hlasu. Nicméně fonograf nakonec doplatil na nemožnost hromadně vytvářet kopie a komplikovanost.

Edison se nakonec rozhodl práce na fonografu přerušit a raději se věnoval vynalézání žárovky. Definitivní vítězství si gramofon připsal v roce 1929, když došlo k uzavření Edisonovy továrny.

                                                                                        Emile Berliner – vynálezce gramofonu

Doba největší slávy

Gramofon je rozhodně jedním z historicky nejdůležitějších vynálezů spojených se zábavou. Díky němu totiž nemusí hudbu vytvářet živá kapela, ale konečně umožnil vychutnat si ji kdykoli a kdekoli díky „zvukovým konzervám“.

Je logické, že s Berlinerem začali spolupracovat hudebníci, kteří měli zájem o to, aby jejich hudba mohla být přehrávána na deskách. I gramofon se samozřejmě postupem let vyvíjel – stal se spolehlivějším a kvalitnějším. Největší slávu pak zažívaly gramofony po druhé světové válce, hlavně když v roce 1952 došlo ke vzniku americké společnosti Record Industry American Association, která stojí za dodnes nejpoužívanější křivkou korekce RIAA.

Nejdražší vinyl světa

That'll Be The Day od The Quarrymen je nejdražší vinyl na světě s odhadovanou cenou cca 3 miliony korun. Kapela The Quarrymen je totiž předchůdcem Beatles ve složení Paul McCartney, John Lennon, George Harrison, John Duff Lowe a Colin Hanton. Je to jediná acetátová deska s tímto singlem, proto má tak astronomickou hodnotu. Tehdy chtěl mít doma gramofon každý, aby si mohl užívat hudbu jako na koncertu. Zároveň se v té době začaly rozšiřovat kvalitnější vinylové desky s lepšími kluznými vlastnostmi a větší odolností vůči rozbití.

Samozřejmě pak přišel i požadavek na prodloužení doby hraní z desky (původně jen 4 minuty při 78 otáčkách za minutu), který vedl k tomu, že došlo k zužování drážek, aby se na desku vešlo více hudby, což mělo za následek snížení počtu otáček na 33 a 1/3 nebo 45 a 2/3 za minutu. Nové desky se jmenovaly „Long Play“ (LP), které nabídly až 20minutovou dobu reprodukce na obou stranách při průměru 30 cm a otáčkách 33 1/3 za minutu, a „Single Play“ (SP).

Ty při průměru desky 17 cm a otáčkách 45 2/3 za minutu dokázaly hrát 7 minut na každé straně. To vše směřovalo k tomu, že se desky staly ještě dostupnější pro více lidí a tyto standardy zůstaly prakticky stejné až do dneška.

Retro, co se nyní opět vrací do módy

Gramofony však dočasně pohřbil nástup moderních technologií, když se v 70. a 80. letech začaly rozšiřovat audiokazety pro rádia a walkmany. Byly mnohem praktičtější, snadno se přenášely a navíc byly levnější než desky. A pak už to znáte – hudební televize, CD, internet, formát MP3 nebo později online služby jako YouTube, TuneIn, Spotify a další a další. Jak už to tak bývá, retro se vrací zpět do módy a neplatí to jen pro oděvní průmysl. Především fajnšmekři si začali uvědomovat (mnozí to samozřejmě věděli celou dobu), že gramofon má své kouzlo a vinyl dokáže přinést nesrovnatelně více detailů než zkomprimovaná hudba, tedy dnešní mainstream. I proto najdete v DATARTu  bohatou paletu moderních i retro gramofonů a také vinylové desky. 

Dnešní gramofony samozřejmě zvládnou mnohem více než jejich dědečkové – umí přehrávat i MP3 a CD, mají USB porty, sloty na paměťové karty, výstupy na sluchátka pro diskrétní poslech, integrované FM rádio nebo třeba Bluetooth pro bezdrátové spárování s reproduktory. Zkrátka nejenže zkrášlí interiér, ale dokážou se stát i v dnešní době přehrávačem hudby číslo jedna.