Top 10 stravovacích směrů aneb kdo co jí?

Vegani se nemusí omezovat jen na listí a kořínky. No řekněte, nedostali jste teď chuť?

Chci ale porozumět svému okolí, a tak jsem se vydala na toulky internetem, zeptala jsem se přátel a poradila se v obchodech se zdravou výživou, abych dala dohromady seznam dnešních nejčastějších směrů ve stravování. Něco mě dokonce láká vyzkoušet, jenže pak ucítím vůni vepřového guláše se šesti, a stejně neodolám.

Nahlédněte se mnou do talířů těchto jinožravců a udělejte si jasno, kdo se čím živí.  

1.     Vegetariánství

Vegetariánství je asi tím nejčastějším stravovacím trendem. Lidé, kteří nejedí maso. Zní to jednoduše, jenže novopečený vegetarián brzy zjistí, že si ve většině restauracích dá leda smažený sýr. Ještěže jim konzumace mléčných výrobků nevadí.

Aby to ovšem nebylo tak snadné, existuje ještě celá řada typů vegetariánů, například:

• Lakto-vegetariáni – z jídelníčku škrtají maso a vejce, ale mléko si dají
• Pesco-vegetariáni – z masa konzumují pouze ryby, korýše a měkkýše
• Pulo-vegetariáni – dopřávají si pouze drůbeží maso
• Semi-vegetariáni – nejí jen tmavá masa

2.     Veganství

Motivací stát se veganem bývá většinou soucit se zvířaty, která často žijí v naprosto šokujících podmínkách. Vegani jsou speciálním typem vegetariánů, kteří tak oželí nejen maso, ale také mléčné výrobky, med nebo vejce. Že pak nemají v sobě dostatek potřebných živin? Zažívací trakt člověka podle nich stejně není stavěný na zpracování takové porce živočišné stravy, jaká je dnes běžná. Podle moderních vědeckých poznatků máme dokonce mnohem blíže k býložravcům než masožravcům. Většina veganů se pak vzdá také výrobků z kůže, vlny a dalších živočišných surovin.

Tvarově se lidské zuby podobají chrupu býložravců víc, než tesákům masožravců. (zdroj: Emaze.com)

3.     Raw strava neboli vitariánství

Vitariáni si dopřávají pouze rostlinnou potravu, která nebyla vystavená teplotě vyšší než 45 °C – tedy raw, syrovou. Jejich oběd tak obsahuje například čerstvé ovoce, zeleninu, oříšky, semínka a houby. Tepelně upravované stravě se vyhýbají, protože je ochuzená o důležité vitamíny, minerály a enzymy. I když je možné dopřát si v syrovém stavu také maso a některé mléčné výrobky, většina vitariánů vyznává čistě rostlinnou cestu a jsou zároveň vegany.

4.     Frutariánství

Někdo nechce kvůli vlastní sytosti ubližovat zvířatům, najdou se ale také tací, kteří nechtějí poranit ani rostliny. Frutariáni tak jedí pouze zralé plody, ořechy a semena, a tak z jejich menu vypadá i kořenová a listová zelenina. Někteří jedí dokonce jen to, co samo spadlo na zem, aby sklizeň rostlině vůbec neublížila. Pravověrní frutariáni se vyhýbají i jakékoliv zbytečné úpravě svých pokrmů a plody jedí tak, jak jsou.

5.     Freeganství

Také se občas zamýšlíte nad tím, jak plýtváme potravinami, když vyhazujeme zbytky jídel a potraviny s prošlým datem spotřeby, kterým možná vůbec nic není? A teď si představte, že jsou mezi námi tací, kterým plýtvání potravin vadí natolik, že hledají svou potravu v popelnicích. Nepleťte si je však s bezdomovci. Freeganství není důsledkem hmotné nouze, ale bojem proti zbytečnému plýtvání neobnovitelných zdrojů. Kromě potravin freegani podobným způsobem recyklují také oblečení či předměty denní potřeby.

6.     Paleo strava

Zakladatelem tohoto moderního stravovacího systému je americký maratonský běžec Mark Sisson, který popisuje svou dietu jako nabourání zavedených stereotypů. Tvrdí například, že konzumace obilnin vede k nadměrné produkci inzulinu, ukládání tuků a k srdečním chorobám. Naopak doporučuje, že by hlavním zdrojem příjmu kalorií měly být živočišné potraviny, dále pak ořechy, semínka, zelenina a ovoce – tedy to, co si naši dávní praprapředci byli schopní nasbírat či ulovit. I lovci mamutů ale věděli, jak si opéct maso na kameni.

7.     Gluten-free dieta

Bezlepková dieta nebo také gluten-free vylučuje ze stravy lepek, který je obsažen v obilovinách, jako je pšenice, ječmen, žito, oves. Tuto dietu dodržují nejen celiakové, kteří trpí nesnášenlivostí nebo alergií na tuto látku a pečivo si musí péct sami, ale přidávají se k nim také zdraví jedinci, kteří bezlepkovou dietu považují za klíč ke zdravému životnímu stylu a štíhlému tělu. A tak vylučují ze své potravy běžné pečivo, ale také těstoviny, většinu uzenin, dochucovadel, müsli i různých cukrovinek.

Velkým zastáncem bezlepkové diety je tenista Novak Djokovic, který se glutenu vzdal poté, co ho trápily bolesti hlavy a žaludku. Dnes si tento styl nemůže vynachválit, a napsal o něm dokonce knihu.

Jak žijí freegani? Mrkněte na dokument!

8.     Dělená strava

Stravovací styl, ve kterém je jídelníček rozdělený na konzumaci sacharidů a bílkovin, v České republice zpropagovala herečka Lenka Kořínková, která pro snadnější zapamatování pojmenovala jednotlivé skupiny na kytičky a zvířátka. Jejím zakladatelem je však americký lékař Dr. Howard Hay, který sám sestavil tuto metodu kvůli onemocnění ledvin.

Podle tohoto stylu se potraviny dělí do tří daných skupin, které se kombinují podle daných pravidel, nebo se nekombinují vůbec. Jedná se o bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny. Každá z těchto skupin potřebuje ke svému trávení v zažívacím traktu jiné prostředí, proto je příznivci této stravy jedí vždy zvlášť.

9.     Makrobiotika

Tento způsob života je známý tisíce let a vznikl v Tibetu a Číně. Podle něj se dělí potraviny na dvě skupiny: jin a jang, a měly by se jíst vyváženě, aby byl i náš život v rovnováze. Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny jsou výrazně omezeny, nejsou však zakázány.

Makrobiotická strava si zakládá na vyváženém jídelníčku. Asii je uměřenost a zlatá střední cesta vlastní.

10. Organická strava

Poslední známou alternativou stravování v našem seznamu je organická neboli bio strava. Lidé přiklánějící se k tomuto stylu stravování dávají přednost tzv. bio potravinám, které se pěstují bez použití chemických látek a jsou tak zdravější než klasické potraviny. Nezakazují se tu žádné konkrétní pokrmy, z jídelníčku je ale vyškrtnuto vše, co obsahuje chemické přídavky a nepřírodní emulgátory.

Jak tedy dnes jíst?

Nejsem žádný dietolog nebo dokonce lékař, abych vám na závěr poradila, jaký ze zmíněných nebo ze stovek dalších stravovacích stylů je pro vás vhodný. Ani nevím, jaký je vhodný pro mě samotnou. Chtěla bych však zdůraznit, že nejdůležitější je vaše zdraví. Než se tedy vydáte do světa alternativních stravovacích směrů, pořádně si to promyslete, najděte si dostatek informací a zjistěte si, jestli je to pro vaše tělo bezpečné.

Já jdu teď prozkoumat, čím bych měla podle makrobiotiky vyvážit ten chleba s výpečky, co jsem měla k večeři. Vidím to na několik kilo luštěnin.

*) Teorií o vzniku loga Apple je několik. Jedna z nich odkazuje na Alana Turinga, průkopníka počítačů, který se jablkem otrávil. Druhá teze pracuje s referencí na Isaaca Newtona, třetí (prozaická) jednoduše konstatuje, že jablíčko vypadá stejně dobře ve velkém i malém formátu. A proč to vykousnutí? Aby jablko nevypadalo jako třešeň, protože bite (kousnutí) má blízko k počítačovému bitu a proto, že se Steve Jobs a Steve Wozniak do své práce skutečně zakousli. Vyberte si...