Co s sebou na festival? Bez mobilu a baterky ani ránu

Raději vám nebudu doporučovat cereální tyčinky a náplasti, ani fušovat do zábavy. Ale pokud nemáte svého ajťáka, mohlo by se vám hodit pár „technických“ tipů přímo z praxe.

Mobil musí mít šťávu

Možná to nezní dost festivalově romanticky, ale za základní výbavu v podstatě kamkoli považuji mobil, a to nejlépe chytrý telefon. Dáváme si s přáteli bacha, abychom spolu opravdu mluvili a nekoukali věčně na displeje telefonů. Nestydím se ale říct, že mám smartphone vždycky po ruce.

Všechny jmenované činnosti spotřebovávají hodně energie, takže za svůj hlavní úkol považuji udržovat svůj smartphone i mobily kamarádů nabité. Hlavně po neblahé noci v roce 2013.

Naše dvě holky se vydaly do davu před pódium natočit nějakého sexy frontmana a pořídit selfíčka. Jedna se oddělila o pět minut dřív a když se chtěla vrátit i zbylá kamarádka, zapomněla, odkud přišla. Žádný problém, že? Jenže telefonovat se v tom randálu nedá, ale napíšete SMS, někde se potkáme… Ona vytáhla mobil a nula. Natáčení videí a focení její telefon, který byl už tak unavený po celém dni, úplně vyšťavilo. Ani se nezapnul.

Prý se mezi těmi tisíci lidmi cítila šíleně sama – bez peněz, bez dokladů, bez mobilu, bez ničeho. Nakonec jsme ji našli, vyslali jsme pátrací týmy (s funkčními mobily), a o nějakou půlhodinku prodírání davem později jsme byli pohromadě. Ale zařekli jsme se: Budeme mít vždycky nabito.

Od té doby má celý náš tým ve slovníku slovo powerbanka a všichni chápou, proč jsem měl takovou radost z té své s kapacitou 20 000mAh a schopností nabíjet dvě zařízení najednou. A to ani nestála miliony.

Slackline

Znáte to. Ne všechny kapely vás zaujmou, některé dokonce vyloženě nemusíte. Pro takové příležitosti naše zábavařka vždycky vymyslí něco šíleného, co nás zabaví. Naposledy jsme si mezi dvěma stromy vyzkoušeli chůzi po laně. Doporučuji – nikdo z nás chůzi po slackline do té doby nezkoušel, takže festivalová zábava to byla prvotřídní. Protože pár centimetrů od zemí nešlo o život ani o zdraví, vyzkoušeli jsme si to nakonec všichni, a ještě jsme se seznámili s několika odvážlivci „z davu“, kteří se neostýchali zeptat, jestli si nemůžou akrobacii taky vyzkoušet. Každopádně nasadila kamarádka lano nízko, ale laťku vysoko. Že slackline neznáte? Ale ano:

Baterku mobil nenahradí

Od té doby, co slečně na vedlejší dece upadla milovaná náušnice do trávy, s sebou taky nosíme svítilnu. Mobily sice mívají LED „blesk“, který stačí na přisvícení na noční cestě lesem, ale hledat s ním něco na zemi je horor.

Nevím, jestli trávu nechali dlouhou, aby byla měkčí, nebo se tam prostě neseká, ale jehla v kupce sena by se asi hledala snáz. Vzali jsme to pěkně organizovaně, udělali ve třech lidech s rozsvícenými telefony malou rojnici, rozdělili si okolí deky na kvadranty ve snaze udělat na slečnu dojem… A nic.

Až po skoro deseti minutách se mi rozsvítilo, že by možná bylo snazší začít na dece, kterou zatím čím dál zoufalejší slečna prohledávala jen rukama a rozsvíceným displejem od mobilu, což bylo asi stejně účinné, jako kdyby prosila o pomoc mravence.

Pročesávat deku s našimi slabými svítítky bylo o něco snazší, ale stejně nám trvalo dobrých pět minut, než jsme našli náušnici zabodnutou ve slečnině sundané ponožce. Dostali jsme vděčné pivo, kamarád kuchař dokonce telefonní číslo a já z mobilu okamžitě objednal svítilnu. Takovou tu na čelo, díky které můžete i ve stanu důstojně povečeřet s příborem v rukách. Zvlášť jsem rád, že jsem tehdy prozřetelně vybral prakticky nezničitelnou čelovku, co snese polití vodou i pivem.

Malá rada pro společensky unavené

A ještě jeden tip pro ty, co na fesťáků řádí do posledních sil: vezměte si špunty do uší a klapky na oči. Důvod? Zaprvé: Spát se musí, ale tyhle dvě věci vás zbaví závislosti na cyklu dne a noci. Zadruhé: až vedle vás budou řvát opilí návštěvníci, bez špuntů a klapek neusnete. Zatřetí: Pokud už budete mít lidské společnosti po krk, nikdo nepozná, že vlastně už nespíte a získáte aspoň chvíli klidu.

Takže sbalte kamarády a nezapomeňte si letní svátky hudby pořádně užít!

Co si s sebou na „fesťák“ berete vy?