basket tree star-empty icon-apple error-404 time-24 edit smile-5 smile-1 smile-3 smile smile-2 location www order-edit people target check-rounded arrow-up arrow-down transport-light datart-store connect transport-dark gift check star sale Sell Out arrow-circle-up arrow-circle-left arrow-left arrow-right contact faq auction chat datart-store-dark order-check search-colored basket-full cross catalog cross-circle-full mail phone cross-circle-empty time basket-empty map-pin search menu

Jak vybrat paměťovou kartu?

15. 5. 2016 - Michal Maňák - Rádce
Paměťová karta je nejvýhodnějším způsobem, jak zvětšit mobilnímu telefonu úložiště na písničky nebo fotky. Za pár set korun tak dokážete do elektroniky dostat hodiny filmů. Jenže kterou kartu vybrat? Na výběr je několik typů a ne všechny jsou vzájemně kompatibilní - naštěstí se ale situace během posledních let podstatně zlepšila.

První roky 21. století byly ve světě elektroniky symbolizované překotným výkonem. První smartphony se klubaly na svět a digitální fotoaparáty začaly dominovat kinofilmům. Standardy ještě žádné neexistovaly a tak si výrobci řekli, že vymyslí vlastní formát paměťovky, který se ostatním tak zalíbí, že na svůj vlastní produkt rovnou zapomenou. A tak vznikly karty xD, Smart Media, MMC, Memory Stick minimálně v pěti variantách a další typy, které už odvál čas.

Po roce 2010 se setkáváme prakticky jen se dvěma typy: SD a CF. Dobrou zprávou je, že pro tyto karty existuje široké využití, tou špatnou zase, že ani tyto typy nemají jedinou podobu. Zorientujete se ale snadno.

Secure Digital – ten nejdůležitější hráč

Paměťové karty SD jsou v současnosti ty nejrozšířenější. Používají je digitální fotoaparáty, outdoorové kamery, tablety, navigace, telefony i některé MP3 přehrávače. Co stojí za jejich popularitou? Částečně kompaktní rozměry, dílem mechanická odolnost, velký vliv na jejich rozšíření měly i značky spojené v SD Asociaci, tzn. Panasonic, SanDisk a Toshiba.

Pokud se ale podíváte na současnou nabídku těchto karet, objevíte v jejich názvech i zkratky jako SDXC nebo SDHC spolu s dovětkem o jejich velikosti. Původní rychlost čtení a zápisu by už natáčení ve Full HD nedostačovala, stejně jako maximální kapacita omezená formátem nejstarších SD karet a ačkoli se stále používá plná velikost SD, častěji už potkáte miniaturizovanou podobu microSD a microSDXC.

Jinými slovy, SDHC zdvojnásobilo rychlosti na teoretických 25 MB/s a navýšilo maximální kapacitu až na 32 GB. To už by na nahrání krátkého videa v rozlišení 1080p stačit mělo, bohužel však nemusí, což dokládá i vznik formátu SDXC. Ten znamenal dvě věci: vznik karet s teoretickou velikostí až 2 TB a rozdělení klasifikace přenosových rychlostí.

Mezi formáty SD, SDHC a SDXC platí i vztahy kompatibility. Pokud SD je nejnižším stupněm a SDXC nejvyšším, karty nižší lze používat ve čtecím zařízení vyšší úrovně, opačným směrem už ale narazíte.

Jak rychlá má karta být?

Nejdůležitějším parametrem paměťových karet je samozřejmě kapacita. Více je lépe, což se snadno chápe i vysvětluje. S rychlostí už je situace komplikovanější, protože výrobci používají dvojí značení.

Tím jednodušším je řazení do tříd. Na kartách najdete fyzicky napsáno např. Class 4 nebo Class 6. Číslo udává, kolik megabytů je karta schopná zapsat za jednu vteřinu. Oba uvedené typy budou stačit na nahrávání v HD rozlišení, ale Full HD už stíhat nebudou – na to je třeba minimálně Class 10.

Není však výjimkou spatřit na kartě zároveň desítku v kroužku jako symbol třídy 10 a jedničku vepsanou do písmene U jako označení třídy Ultra High Speed (UHS) Class 1. Obojí znamená totéž. Sami proto asi poznáte, že UHS3 bude rychlejší, než UHS1. Tyto rychlosti jsou potřeba hlavně pro sekvenční focení do formátu RAW, kdy krátkodobě může datový tok dosahovat i 90 MB/s.

Ve většině případů si vystačíte s microSD kartou s adaptérem. CF je pro profi fotografy.

Zkušenosti řeší zmatky

Jak jste si asi všimli, značení SD karet logika nechybí, ale na nákup abyste si brali encyklopedii. Mnohem jednodušší je vsadit na pár jednoduchých doporučení z praxe:

  • Potřebujete kartu do mobilního telefonu? S největší pravděpodobností se bude jednat o formát microSD. Kapacita záleží na vás, ale pokud není hlavním kritériem cena, berte karty větší, než 32 GB s rychlostí UHS1 a vyšší – nikdy nevíte, kdy se v budoucnu bude vysoká rychlost hodit na nahrávání ve Full HD. Třeba i v jiném zařízení. Doporučujeme se i podívat, jestli je v balení adaptér z formátu microSD na plnou velikost, spousta notebooků už má integrované čtečky, které podstatně zvyšují komfort práce s daty.
  • Sháníte kartu do fotoaparátu? Pokud používáte klasický digitální kompakt, velmi dobře si vystačíte s podobnými parametry, jako v telefonu. Pokud ale vlastníte zrcadlovku s vysokým rozlišením, měli byste už investovat do rychlostní třídy UHS3, abyste si ušetřili dlouhé prodlevy mezi nasnímanými sekvencemi nebo umožnily natáčení ve 4K rozlišení.
  • Co MP3 přehrávače a navigace? Zde stačí i menší velikosti, 16 GB je i tak obrovská porce dat a ještě ušetříte za nižší přenosové rychlosti – Class 6 bude bohatě stačit. Pamatujte však, že ač s rostoucí velikostí stoupá i cena, jednotková taxa za 1 GB se mění, takže 8 GB nemusí nutně stát dvojnásobek 4 GB.
  • Spočítejte si, co se na kartu vejde: 8 GB odpovídá cca 45 minutám videa ve Full HD, na 1 GB se vejde přibližně 200 fotek.

CF je pro profíky

Ačkoli pole formátů paměťových karet po urputném boji drasticky prořídlo, nejsou SD karty (včetně velikosti micro) jediným používaným typem: CompactFlash karty jsou trošku nezmarem, i přes větší rozměry se totiž používají už od roku 1994. Své místo si našly primárně v profesionálních fotoaparátech, kde se na ušetřené milimetry nehraje, zatímco špičková kvalita je alfou a omegou.

CompactFlash se prodává většinou v tenčí modifikaci Typ I široké 3,3 mm, starší 5mm varianta byla postupně opuštěna. Pokud ale vlastníte zařízení s širším slotem, tenčí karty jsou kompatibilní i s ním. CF karty jsou díky větší velikosti odolnější, hlavní je však jejich extrémní rychlost, kterou vyzdvihují všichni fotografové, kteří přešli na formát RAW.

CompactFlash totiž seženete v rychlosti 40 MB/s (tedy více, než většina SD karet), ale i i 120 MB/s. Při velikosti převyšující 128 GB je to skoro nutnost, hlavní však je, že takové zařízení je schopné vstřebat i snímky o objemu desítek megabytů. Ignorovat se nedá ani fakt, že se datová propustnost je uváděna přímo na obalu karty, aniž by se schovávala za různé třídy a standardy.

Paměťovou kartu můžete používat i jako flash paměť, protože většina notebooků na ni má čtečku. Jen je někdy trošku schovaná...

V 90 % případů neuděláte chybu s 32GB SD kartou s adaptérem
o rychlosti UHS1
, od které můžete manévrovat oběma směry.
Zbylých 10 % pak můžete rozdělit mezi rychlé karty UHS3 pro
nahrávání ve 4K, extrémně objemné karty s kapacitou 512 GB
a levné kousky i za dvě stovky, na které si uložíte pár písniček
do telefonu a budete spokojeni.

Po čem tedy v krámu sáhnout?

Berte nákup paměťové karty jako investici do budoucna. I kdyby vám na dovolenou stačila paměťovka malá a levná, ani ne za rok můžete potřebovat druhou, větší, rychlejší… Je proto chytřejší sáhnout rovnou po úložišti s optimálním poměrem ceny k dalším parametrům.

 

Potřebujete poradit? Zeptejte se!

Autor článku

Michal Maňák

Když se někdo narodí v éře počítačů 386, není to ani tak určení data narození, jako spíš diagnóza. Jejími průvodními projevy je posedlost technologickými novinkami, dětská hravost a skepse vůči celosvětovým trendům. Co dělat, když si chcete všechny ty elektronické hračky vyzkoušet na vlastní kůži? Začněte o nich psát. A tak jsem začal a do dneška neskončil...

Všechny články od tohoto autora

Vyhledat v článcích

V porovnávači máte 0 produktů Porovnat produkty Porovnat 0 produktů