Jak vybrat notebook?

Poradíme vám s výběrem notebooku na práci, studium, sledování filmů i hraní her.
 

I staromilci už v dnešní době často volí notebook raději než klasický stolní počítač. Výhody přenosného počítače oceníte, i kdyby laptop nikdy neopustil váš dům. Představte si jen, jak se s notebookem položíte na gauči a pustíte si po práci seriál… Také můžete fotky z výletů protřídit už na dovolené a poznámky ze školy budete mít vždy kompletní a na jednom místě. Něco takového dříve nebylo možné, po rozšíření bezdrátových sítí Wi-Fi je však notebook vstupenkou do digitálního světa pohodlí.

V tomto článku se zaměříme na to, jak správně vybrat notebook, který bude odpovídat přesně vašim požadavkům a nabídne maximum muziky za co nejlepší cenu. Nejdřív se obecně podíváme na nejdůležitější hardwarové parametry, potom si představíme teoretické vhodné konfigurace podle toho, jaké má být hlavní použití vašeho notebooku. Je určený pro studenta? Na práci? Na hraní her? Na denní cestování?

Obsah článku:

• Jak rozumět hardwaru notebooků?
• Procesor: výkon především
  • Procesory AMD
  • Procesory Intel
• Operační paměť: Kolik RAM potřebujete?
• Disk: Kam ukládat data?
• Displej: Jak velký? A co rozlišení?
• Grafická karta: Nutnost pro média
• Koukejte i mimo parametry
• Základní notebook (cca 10 000 Kč)
• Multimediální univerzál
• Moderní konvertibilní laptopy
• Notebooky vhodné na práci
• Herní notebook
   

Jak rozumět hardwaru notebooků?

Asi neexistuje odvětví, které by se vyvíjelo rychleji než elektronika. V případě výběru notebooků je proto pro laika velmi těžké se zorientovat ve spoustě udávaných parametrů. Je čtyřjádro lepší než jádra dvě? Jak to, že už nerostou frekvence? A co grafika? Pokusíme se vám základní body, které musíte zohlednit při výběru, představit lidsky a jednoduše.

Procesor: výkon především

Procesor je nejdůležitější součástkou notebooku, právě od něj se totiž odvíjejí tři čtvrtiny toho, co souhrnně označujeme jako „výkon“. Základní volba je už dlouhé roky mezi značkami Intel a AMD. Ještě relativně nedávno trhu dominoval Intel, ale situace se hodně změnila – AMD představilo výkonné, úsporné, a navíc ještě cenově dostupné procesory, které s trhem pořádně zamávaly. Dnes proto naopak začínají převládat laptopy postavené na AMD (což neznamená, že by Intely nebyly dobré).

Procesory AMD

V případě AMD najdete dvě hlavní procesorové rodiny – „A“ a Ryzen. Co se áčkových týče, označují se např. A10, A8 apod., přičemž vyšší číslo značí i vyšší výkon, kdy nejrychlejší A10 odpovídá přibližně protějšku Intel Core i5. 

U Ryzenů je celkový výkon lepší, srovnatelný se „stejnou“ řadou u Intelu. Na výběr tedy máte základní řady Ryzen 3, 5, 7 a 9, přičemž následují „tisícové“ modelové názvy (například Ryzen 9 3900XT). Tisícovka značí generaci (Ryzen 5 3600 je třetí generace, Ryzen 5 2600 je druhá generace – a rozdíl mezi nimi je mimochodem obrovský); zbytek čísla rozlišuje výkon. Modely X/XT se pak ještě odlišují frekvencí. V noteboocích najdete mobilní procesory Ryzen (aktuálně nejvyšší řada jsou modely Ryzen 3/5/7/9 4xxx).

Maličko stranou stojí řada AMD FX, která se soustředí na vyvážení výkonu a spotřeby.

Procesory Intel

Procesory Intel se rovněž řadí do několika tříd, ze kterých vycházejí větve příbuzných procesorů:

• Intel Celeron a Intel Pentium jsou procesory určené těm nejméně náročným uživatelům. Textový editor zvládnou, YouTube taky, ale pořád mějte na paměti, že cena je jejich hlavní výhodou.
• Intel Core i3 jsou chápány jako stabilní základ, který postačí většině uživatelů na práci i zábavu.
• Intel Core i5 jsou procesory pro náročnější. Pokud nepoužíváte jiný počítač než notebook, neměli byste se pohybovat pod touto třídou.
• Intel Core i7 a i9 jsou nejvyšší kategorie procesorů Intel (alespoň u notebooků), které mají potenciál oslovit i ty nejnáročnější. Oceníte je v noteboocích určených na práci nebo na hry,
• Intel Core M reprezentují snahu snížit spotřebu energie při zachování výkonu. Toho je dosaženo minimálním tepelným vyzařováním, někdy až do extrému, kdy není potřeba chladicí ventilátor.
• Intel Atom jsou procesory do kompaktní elektroniky. Najdete je v telefonech, tabletech i některých základních noteboocích. Jejich cílem je minimální spotřeba, výkon proto není nijak závratný. V zájmu snazší orientace se u nich zavádí značení x3, x5 a x7 odpovídající adekvátním třídám u řady Core.
   

Procesor neboli CPU: Miniaturní křehká součástka se stará o výpočty, takže výkon se odvíjí hlavně od ní.
 

Bohužel ani tímto seznamem výběr nekončí. Za prvé je po označení řady následuje podobné tisícové označení jako u AMD, zadruhé je dobré všímat si nenápadného písmenka v označení procesoru. Celý název tedy vypadá například takto: Core i9-10900KF. Aby toho nebylo málo, použití písmenek se liší napříč generacemi. Intel pravidelně obměňuje celou modelovou řadu. Současná desátá řada má kódové označení Comet Lake, předcházely jí Cannon Lake, Coffee Lake, Kaby Lake, Skylake, Broadwell, Haswell, Ivy Bridge, Sandy Bridge a Nehalem.

Co se tedy výše zmíněných písmen týče, nejvíce ilustrativní bude sedmá generace, jejíž zástupci jsou v laptopech dodnes často k vidění.

U značí procesor se sníženým výkonem a spotřebou (málo viděné Y ještě extrémněji sníženou spotřebu), H symbolizuje výkonnou grafiku, HK navíc ještě tzv. odemknutý procesor (zkušení uživatelé mu tak například můžou zvýšit výkon), Q symbolizuje čtyřjádrové procesory. Pokud byste se setkali s jiným označením, doporučujeme googlit – můžete být příjemně překvapeni, nebo naopak zjistit, že bude lepší hledat dál.

Spolu s procesorem si pak u notebooků bez samostatné (dedikované) grafické karty vybíráte i akcelerátor videa. Zde platí jednoduché pravidlo, že novější čip je výkonnější cca o 20 %. Tím se vracíme ke generacím procesoru. Novější by měla opravdu být výkonnější, nebo alespoň při stejném výkonu úspornější.

Operační paměť: Kolik RAM potřebujete?

Oproti výběru procesoru je počítání operační paměti triviální. 4 GB jsou naprostým minimem, které moc nemůžeme doporučit, 8 GB asi nejčastějším standardem, se kterým se musí smířit většina uživatelů a který dostačuje.

16 GB bychom rozhodně mohli schválit, ale počítejte s touto hodnotou spíše u luxusnějších pracovních či herních notebooků. Každopádně máte v takovém případě zaručený bezproblémový chod i při náročné práci. Nejlepší notebooky pak mohou mít i větší kapacitu RAM, ale běžné to opravdu není.

Disk: Kam ukládat data?

K ukládání dokumentů, obrázků, programů i čehokoli jiného slouží disk. U současných notebooků najdete dva typy. Výrazně rychlejší, ale dražší a kapacitně menší variantou jsou tzv. SSD na bázi flash pamětí. Nižší cenou za gigabyte a běžně větší kapacitou se pak vyznačují klasické HDD. Z SSD sice operační systém nastartuje během několika vteřin, ale místem budete muset šetřit.

Pevný disk využívá na rozdíl od SSD pohyblivé součásti, jako je čtecí hlava na obrázku výše. Proto je pomalejší.

Vzhledem k tomu, že SSD/HDD má obrovský vliv na chod počítače, dovolíme si doporučit k „nastudování“ dva naše články. První se teoretičtěji věnuje rozdílům mezi SSD a HDD („SSD vs HDD: Zvolíte rychlost, kapacitu, nebo snad obojí?“), a druhý už nekompromisně radí (a stojíme si za tím): Vybíráte nový notebook? Jako úložiště zvolte SSD. Rozdíl při každodenním použití, při každé hodině a minutě práce, je značný a opravdu jej pocítíte. Ideálem je pak samozřejmě kombinace plnohodnotného SSD i HDD.

Pokud zvolíte variantu SSD, je 128 GB minimem, doporučujeme 256–512 GB. U běžných pevných disků najdete hodnoty nad 500 GB – zde záleží jen na vás, zda využijete celou kapacitu, nebo raději budete úspornější. Mějte však na paměti, že dvojnásobně velký disk nebude stát dvojnásobek ceny, ale zpravidla méně (cena za GB klesá s kapacitou).

Displej: Jak velký? A co rozlišení?

Displej je kritickou součástí notebooku. Odvíjí se od něj nejen celková velikost zařízení, ale i potřebný výkon. Vyšší rozlišení si řekne i o vyšší výkon, na druhou stranu bude na takovou obrazovku příjemnější pohled, vejde se na ni více informací a texty budou vyhlazenější.

Čím vyšší rozlišení, tím více detailů vidíte na stejné ploše. 4K je 4× jemnější než Full HD.
 

Čím dál populárnější jsou menší úhlopříčky kolem 14", kdy je zařízení rozumně kompaktní, ale přece jen dostatečně velké. Nejčastěji pak potkáte kombinace úhlopříčky 15,6" s rozlišením Full HD (1920×1080 px). Nižší 1366×768 teoreticky postačí, ale doporučit ho už v dnešní době nemůžeme a níž byste neměli jít ani na menších displejích. Lepší laptopy pak nabízejí rozlišení 2K nebo 4K, takže na násobně menším panelu je rozlišení stejně jemné jako u velkých televizorů. Pohled na takovou obrazovku je samozřejmě luxusní.

Jednoduché je pak rozhodování, zda displej matný, nebo lesklý. Matné LCD má méně výrazné barvy a vyšší čitelnost venku, protože logicky ukazují méně odrazů. Pro lesklé obrazovky platí živější barvy a horší čitelnost na slunci.

Více času při rozhodování věnujte spíše otázce, zda by obrazovka měla být dotyková – z vlastní zkušenosti to u laptopu můžeme doporučit, na práci je to často mnohem lepší a pohodlnější. Nedá se to sice paušalizovat a netvrdíme, že každý by měl dotykovou obrazovku chtít, ale většinou si na ni uživatelé rychle zvyknou a už by se nechtěli vracet k touchpadu / externí myši (i když touchpady jsou mimochodem čím dál lepší a přesnější).
 

Grafická karta: Nutnost pro média

Mnoho notebooků se prezentuje jako herní či multimediální – ve většině případů to značí, že počítač používá kromě grafického akcelerátoru zabudovaného v procesoru („integrovaná“ grafika) ještě samostatnou grafickou kartu („dedikovanou“).

Toto řešení má několik výhod i nevýhod. Jasným benefitem je zvýšení výkonu ve hrách nebo při zpracování grafiky. Výkonnostní rozdíly mezi desktopovými a notebookovými grafikami se neustále snižují, takže i na laptopu (tedy herním) si zahrajete moderní hry. Je ale fakt, že na PC bude s nejvyšší pravděpodobností váš hráčský zážitek lepší (vyšší výkon, větší monitor s vyšším rozlišením apod.) 

Nvidia smazává rozdíly mezi desktopovými a notebookovými grafickými kartami.

Koukejte i mimo parametry

Hodí se neporovnávat notebooky jen jejich měřitelnými parametry. Vyzkoušejte si na našich prodejnách třeba stisk a rozložení klávesnice, pevnost víka kryjícího displej nebo umístění touchpadu. Právě u nejlevnějších notebooků jsou v těchto kvalitách podstatné rozdíly.

Podle vašich potřeb by se měly odvíjet i požadavky na výdrž provozu na baterii. S lepšími pracovními notebooky zvládnete celý pracovní den, u herních mašin budete za dvě hodinky reálného provozu rádi. Někdo vyžaduje rychlé konektory USB 3.0 a 3.1 (třeba i ve formě USB Type-C) pro připojení například externího disku, někdo nutně potřebuje moderní konektor HDMI. Dejte si také pozor na přítomnost „internetového“ portu Ethernet, který na některých extrémně tenkých noteboocích může chybět. S rostoucím využitím Wi-Fi a Bluetooth sice lze některé konektory nahradit bezdrátovými technologiemi, ale pro objemné toky bývá fyzický transport upřednostňovaný.

Pokud jste si už vybrali pár nadějných kandidátů, zaměřte se na výbavu. Bude se vám hodit čtečka paměťových karet? Využijete podsvícenou klávesnici? Potřebujete z nějakého důvodu DVD mechaniku? Co numerická klávesnice, kterou jsme už zmínili v souvislosti s úhlopříčkou a jež je pro někoho nezbytností (třeba pro nás, kteří se živí psaním)?

Notebooky jsou neuvěřitelně variabilní zařízení, a pokud si netroufáte na výběr sami, nebojte se zeptat – je to výhodnější než utratit peníze za stroj, se kterým nebudete spokojeni.

My se nyní konečně podíváme na pár vzorových konfigurací, i když mějte na paměti, že jde jen o některé z mnoha možností. Vynecháme úplně nejlevnější modely, speciální laptopy pro děti, a jen okrajově zmíníme moderní konvertibilní notebooky. Hlavní skupiny jsou podle nás následující:

Základní notebook (cca 10 000 Kč)

Začínáme u základní kategorie, v níž se největší oblibě těší notebooky univerzální velikosti 15,6 palců (vhodné i na přenášení) a také ty větší se 17 palci, které dokáží často nahradit starší stolní počítač, aniž byste potřebovali pracovní plochu rozšířit připojením monitoru. Cenově začínají použitelné modely už okolo 10 tisíc.

A co v dané kategorii požadovat? Na běžné použití je sice dostačující HD displej, nicméně už i zde jsou dnes standardem HD+ a Full HD zobrazovače. Ty jednoznačně doporučujeme zejména těm, kteří si rádi vychutnají filmy ve vysokém rozlišení. Dnes už většinou nemusíte dělat kompromisy, takže pokud to není nezbytné, volte i u levného laptopu vyšší rozlišení.

Z hardwaru je pak standardem procesor Intel Core i3 či AMD Ryten 3. Rozhodně ale požadujte minimálně 4 GB operační paměti pro hladký chod více programů najednou, ideálně 8 GB, i kdybyste měli trochu připlácet.

Při výběru dejte pozor na to, zda počítač obsahuje už předinstalovaný operační systém Windows, někteří výrobci totiž v zájmu snížení ceny na minimum právě systém Windows vynechávají. Příjemnou věcičkou je pak fakt, že výrobci konečně i do nejlevnějších notebooků (vybraných) začínají nasazovat moderní SSD úložiště, které celý počítač a reakce výrazně urychlí a dříve byly benefitem pouze několikrát dražších strojů.

Multimediální univerzál

Tato kategorie navazuje na předešlou, ovšem s tím, že multimediální notebooky už uspokojí nároky náročnějších uživatelů, kteří například chtějí občasně hrát hry, upravovat fotografie nebo si střihnout natočené video pro nahrání na YouTube. Velikostně tak opět jde převážně o 15,6 až 17,3palcové notebooky (někdy s konvertibilní konstrukcí a dotykovým displejem, zejména u 13 až 14palcových), ovšem s tím rozdílem, že cena se vyšroubuje výše – přibližně od 13 do nějakých 22 tisíc.

Velkým rozdílem je, že se můžete věnovat i náročnějším činnostem. Nutností je tak u multimediálních notebooků samostatná grafická karta – typicky zde jde o NVIDII GeForce nebo AMD Radeon či RX Vega.

Dneska je moderní streamovat filmy z internetu, ale možná najdete využití i pro klasickou DVD/Blu-ray mechaniku.
 

V otázce procesorů u multimediálních notebooků je celkem rušno. Doporučeným základem je některý model Intel Core i5 / AMD Ryzen 5, samozřejmě ideálně co nejnovější generace. Případně pochopitelně schvalujeme, respektive doporučujeme výkonnější procesory Intel Core i7 / AMD Ryzen 7 – tím lépe.

Samozřejmě je důležité spárovat tyto komponenty s odpovídající operační pamětí – zde rozhodně doporučujeme minimálně 8 GB, ideálně 16 GB. Rozhodně doporučujeme SSD. V této kategorii už případně někteří výrobci kombinují i SSD a HDD. Lepší než tzv. hybridní disk je pak kombinace dvou plnohodnotných disků, ale samozřejmě musíte počítat s vyšší cenou.

Moderní konvertibilní laptopy alias „dva v jednom“

S rozmachem tabletů se na trhu objevila nová třída laptopu, tzv. konvertibilní notebooky, které na trhu zůstávají i v době, kdy jsou tablety na ústupu. Některé poznáte na první pohled díky konstrukci, která umožňuje displej různě otáčet, naklápět nebo úplně oddělit a používat samostatně, jiné vypadají jako běžný notebook. Spojujícím atributem je dotykový displej a je jedno, jestli výrobce nazve takové zařízení 2v1 nebo „convertible“ – ve všech případech se jedná o malý a lehký počítač, který dokáže to, co tablet i notebook.

Výhody konstrukce byste jistě sami vymysleli: nepotřebujete připojovat myš, ovládání je díky gestům rychlejší a mnoho těžkopádných aplikací pro stolní počítače dokážete nahradit jejich odlehčenou mobilní verzí. Cenové rozpětí hybridních notebooků je široké, protože pokrývá jak náhrady tabletů, tak výkonné multimediální stroje. Proto ani nenabídneme žádnou konfiguraci.

Notebooky vhodné na práci

Pokud potřebujete počítač k práci, jsou podstatné vlastnosti jasné – spolehlivost, rychlost, snadná přenosnost a univerzálnost. Pokud vyloženě nepotřebujete numerickou klávesnici, je optimální volit model s velikostí okolo 14 palců pro jeho snadnou přenosnost – především pak v kombinaci s tím, že drtivá většina profesionálů si stejně zvětšuje pracovní plochu připojením monitoru. Cenově se lze pohybovat od 15 tisíc (pro ty, kteří spíše pracují s dokumenty atp. z hlediska menšího výkonu) výše.

Abyste nemuseli za dva roky upgradovat, doporučujeme požadovat nejméně 16 GB operační paměti pro bohaté možnosti multitaskingu, který v práci rozhodně oceníte, a některý z moderních procesorů Intel nebo AMD.

Pokud plánujete častěji cestovat, je lepší Full HD nebo jemnější displej, který zajistí příjemnější práci, a samozřejmě je zásadní i výdrž na nabití – běžně se v této kategorii pohybuje okolo 8 hodin, s čímž bude spokojen de facto každý. Pracovnímu notebooku by pak rozhodně neměla portová výbava, jež zastřeší vše, co budete potřebovat. Chybět by tudíž nemělo vícero USB (kde je nyní trendem do budoucna USB-C), a dle konkrétních požadavků to může být třeba čtečka čipových karet či speciální port pro dokování.

Někteří profesionálové mají specifické požadavky na výbavu a výkon.
 

Samozřejmě že nejvýkonnější pracovní stanice pro nejnáročnější profesionály, jako jsou architekti, designéři atp. mohou stát několikanásobně výše kvůli specializovaným grafikám s drivery pro profesionální programy nebo pro práci s VR.

Otázkou pak je, zda požadujete Windows, nebo macOS. V této kategorii totiž profesionálové rádi volí nejen notebooky s Windows, ale i MacBooky, a to buď MacBook Air (kvůli nižší ceně jsou velmi oblíbené i u náročnějších studentů), nebo MacBook Pro. U verze Pro bývá většinou důvodem zejména skutečně perfektní Retina displej, vysoký výkon a zároveň perfektní mobilita – hmotnost bývá nižší než 1,4 kg.

Apple MacBook Pro je špičkově vybavený, výkonný, lehký a spolehlivý.
 

Herní notebook

„Herní notebook neexistuje.“ To je oblíbená hláška některých staromilců, ovšem už dávno to neplatí. Nejvýkonnější notebooky jsou bez přehánění herní bestie, které si v otázce výkonu a herního zážitku nezadají s klasickými stolními sestavami. Navíc do nich výrobci jako Acer, Asus, Lenovo, HP či Dell a další promítají své zkušenosti například co se týče chlazení, možnosti přetaktování atp., což jsou pro skutečné hráče zásadní atributy. Výhodou je navíc i fakt, že herní notebooky nyní už pořídíte i za méně než 20 tisíc, což je oproti dobám dřívějším o poznání příjemnější cena.

A co chtít? 15,6 až 17,3palcový displej – samozřejmě alespoň s Full HD rozlišením, abyste mohli naplno ocenit grafické schopnosti nejnovějších herních pecek (objevují se už i 4K obrazovky, ale u nich je nutné myslet i na výkon kvůli náročnosti her na grafickou kartu). Zásadní je pak správná kombinace procesoru, grafiky a operační paměti, aby se jednotlivé komponenty nebrzdily. Oblíbené jsou zde procesory Intel Core i5/i7/i9 nebo AMD Ryzen 5/7/9. Abyste z laptopu dostali maximum, je nezbytným minimem 16GB operační paměť a odpovídající grafický čip.
 

Špičkové herní notebooky mohou nabídnout i takové vychytávky, jako je individuální nastavení podsvícení
u jednotlivých kláves (na obrázku MSI GS75 Stealth).
 

V levnějších herních noteboocích to bývá NVIDIA GeForce GTX 1650, s níž si při Full HD rozlišení zahrajete drtivou většinu nejnovějších her na střední až vysoké detaily. U high-endu to pak bývá už například NVIDIA GeForce RTX 2070 Max-Q ve spojení s Full HD displejem, ideální i na hraní na nejvyšší detaily v budoucích letech – tato investice se určitě vyplatí. Chybět pak nesmí ani velký prostor pro data – skvělé je spojení SSD a HDD. Klasikou u herních počítačů je pak podsvícená klávesnice.

Naopak nelze vzhledem k vysokému výkonu čekat výdrž atakující 10 hodin (i když zde také výrobci odvedli slušný kus práce) ani lehoučké přenášení. Herní notebooky jsou sice lehčí než dříve, ale stále se počítá spíše jen s občasným přenosem a spíše vzácnější nutností použití bez adaptéru. Nicméně pár set gramů v tašce navíc určitě nebude problém výměnou za možnost hrát nejnovější hry i pracovat v profesionálních programech.

Doufáme, že jsme vás neodradili záplavou technických termínů a zkratek, a že náš článek vám pomohl se rozhodnout, jaký notebook je pro vás ten pravý… Pokud budete stále váhat, rádi vám osobně poradíme na některé z našich prodejen.